15. neděle v mezidobí A – Mt 13, 1-9.18-23

¹Toho dne vyšel Ježíš z domu a sedl si u moře. ²I shromáždily se k němu velké zástupy. Proto vstoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu. ³A pověděl jim mnoho v podobenstvích: „Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval. ⁴A jak rozséval, padla některá zrna podél cesty; i přiletěli ptáci a sezobali je. ⁵Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho země, a hned vzešla, protože neměla hlubokou zem. ⁶ Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. ⁷Jiná padla do trní; a trní vzešlo a udusilo je. ⁸Jiná padla do dobré země a vydávala úrodu, některá stonásobnou, jiná šedesátinásobnou, jiná třicetinásobnou. ⁹Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“ ¹⁸Vy tedy poslyšte podobenství o rozsévači. ¹⁹Ke každému, kdo slyší slovo o království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty. ²⁰Zasetý na skalnatá místa, to je ten, kdo Slovo slyší a hned je s radostí přijímá, ²¹nemá však v sobě kořen, ale je nestálý. Když pak nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadá. ²²Zasetý do trní, to je ten, kdo Slovo slyší, ale starost tohoto věku a svod bohatství Slovo dusí, a tak se stává neplodným. ²³Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.“