Čtvrtek před 20. nedělí v mezidobí B – 1 Kr 1, 1-30

¹Král David zestárl, dosáhl pokročilého věku. Přikryli ho rouchy, ale nemohl se zahřát. ²Jeho otroci mu řekli: Ať vyhledají mému pánu a králi dívku, pannu; ať slouží králi a je jeho opatrovnicí. Ať leží ve tvém klíně a můj pán a král se zahřeje. ³Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku. Nalezli Abíšagu Šúnemitskou a přivedli ji ke králi. ⁴Ta dívka byla převelice krásná. Stala se královou opatrovnicí, sloužila mu, ale král ji nepoznal. ⁵Adónijáš, syn Chagítin, se vynášel slovy: Já budu kralovat. Pořídil si vozy, jezdce a padesát mužů, kteří běhali před ním. ⁶Jeho otec ho v životě nepokáral slovy: Proč jsi tohle provedl? Navíc byl velmi hezkého vzezření. Narodil se po Abšalómovi. ⁷Domluvil se s Jóabem, synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem, a ti Adónijášovi napomáhali. ⁸Ale kněz Sádok, Benajáš, syn Jójadův, prorok Nátan, Šimeí a Reí i Davidovi hrdinové nebyli s Adónijášem. ⁹Adónijáš obětoval brav, skot a vykrmené dobytče u Eben-zócheletu, který je blízko Én-rogelu, a pozval všechny své bratry, královské syny, i všechny judské muže, královské otroky. ¹⁰Ale proroka Nátana, Benajáše, hrdiny ani svého bratra Šalomouna nepozval. ¹¹Nátan řekl Bat-šebě, matce Šalomounově: Slyšelas, že Adónijáš, syn Chagítin, se stal králem? A náš pán David o tom neví! ¹² Nuže, dobře ti radím, zachraň život svůj i život svého syna Šalomouna. ¹³Jdi, a až přijdeš ke králi Davidovi, řekni mu: Ty jsi přece, můj pane a králi, přísahal své otrokyni slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. Proč se stal králem Adónijáš? ¹⁴A když tam ještě budeš mluvit s králem, přijdu za tebou a potvrdím tvá slova. ¹⁵Bat-šeba tedy vešla ke králi do pokoje. (Král velice zestárl a Abíšag Šúnemitská sloužila králi.) ¹⁶Bat-šeba poklekla a klaněla se králi. Král se zeptal: Co je s tebou? ¹⁷Odpověděla mu: Můj pane! Ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn. ¹⁸Ale nyní, pohleď, Adónijáš se stal králem a ty, můj pane a králi, o tom nevíš! ¹⁹Obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, pozval všechny královské syny, kněze Ebjátara a velitele armády Jóaba, ale tvého otroka Šalomouna nepozval. ²⁰A nyní, můj pane a králi, oči všech Izraelců jsou upřeny na tebe, abys jim oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm. ²¹Jinak se stane, až můj pán a král ulehne se svými otci, že já a můj syn Šalomoun budeme považováni za hříšníky. ²²Ještě když mluvila s králem, přišel prorok Nátan. ²³Oznámili králi: Je zde prorok Nátan. Přišel před krále a poklonil se před králem tváří k zemi. ²⁴Nátan se zeptal: Můj pane a králi, ty jsi řekl: Adónijáš bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn? ²⁵Neboť dnes sestoupil, aby obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královské syny, velitele armády a kněze Ebjátara. A teď jedí a pijí před ním a volají: Ať žije král Adónijáš! ²⁶Ale mě, tvého otroka, kněze Sádoka, Benajáše, syna Jójadova, ani tvého otroka Šalomouna nepozval. ²⁷Stala se tato věc od mého pána a krále, aniž bys svým otrokům oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm? ²⁸Král David odpověděl: Zavolejte mi Bat-šebu! Přišla před krále a stála před králem. ²⁹Potom král přísahal: Jakože živ je Hospodin, který vykoupil mou duši z každého soužení, ³⁰tak jako jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn místo mě, tak dnes učiním.