17. neděle v mezidobí B – J 6, 1-21

¹Potom Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře. ²Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která činil na nemocných. ³Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. ⁴Byly blízko velikonoce, židovský svátek. ⁵ Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, že k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se tito lidé najedli?“ ⁶To říkal, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce dělat. ⁷Filip mu odpověděl: „Ani chleby za dvě stě denárů nestačí, aby si každý trochu vzal.“ ⁸Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: ⁹„Tady je chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!“ ¹⁰Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo mnoho trávy. I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc. ¹¹Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i z ryb dostali, kolik chtěli. ¹²Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé úlomky, aby nic nepřišlo nazmar.“ ¹³Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů, které přebyly těm, kteří se najedli, naplnili dvanáct nůší. ¹⁴ Když ti lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: „To je skutečně ten Prorok, který má přijít na svět.“ ¹⁵ Když Ježíš poznal, že se chystají přijít a zmocnit se ho, aby ho učinili králem, odešel opět na horu, zcela sám. ¹⁶Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři, ¹⁷nastoupili do lodi a plavili se na druhou stranu moře do Kafarnaum. Již se setmělo, a Ježíš k nim ještě nepřišel. ¹⁸Moře se začalo vzdouvat, protože vál silný vítr. ¹⁹ Když ujeli asi dvacet pět nebo třicet stadií, uviděli Ježíše kráčet po moři a blížit se k lodi, a ulekli se. ²⁰On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se.“ ²¹Chtěli jej vzít do lodi, a hned se loď ocitla u břehu, ke kterému jeli.