Homilie Moniky Ciklerové (2. r.)
Středa po 29. neděli v mezidobí A – 21. 10. 2026
Nu 13, 1-2.17 – 14,9; Mt 17, 22-27
Při přemýšlení o obou textech, mě napadala témata jako jako strach, ujištění, synovství, nárok, věci světské a věci boží, zázračný nález, jako u té ryby s mincí v tlamě.. Ale pak jsem si vybrala jiné téma: téma změny úhlu pohledu. V prvním příběhu vidíme Šimona vystrašeného a rozlobeného, chce se bouřit proti placení daní, ale Ježíš mění jeho úhel a směřuje ho k smíření, laskavosti nebo alespoň nevyvolávání konfliktu. U Izraelitů, kteří konečně přichází po 40 letém putování pouští k zaslíbené zemi je to zase obrovský strach, který paralyzuje jejich kroky, utíkání zpět k minulosti, „kdy bylo lépe“ a přichází Jozue a Káleb a mění jejich pohled, dodávají kuráž.
Někdy jsme i my přiliš zaměřeni na detail, na něco se zafixujeme, jako Šimon na svůj odpor k chrámovým výběrčím, nebo Izraelité na strach o obrů a opevněných měst. Často pak neuděláme ze strachu nic, protože naše nejistota z nejasného výsledku zvítězí. No a je to asi škoda, když jedinou překážkou k něčemu dobrému je náš strach. U obou zmíněných příběhů byl vždy někdo, kdo pomohl změnit úhel pohledu, podívat se z jiné perspektivy, od nějakého detailu pomoci vidět celek. A každý z nás si asi dokáže uvědomit, kdy někdo pomohl změnit úhel pohledu nám, kdy jsme třeba překonali svou nejistotu a odhlédli od zdánlivě „nepřekročitelného“ paralyzujícího detailu k celku. A našli tak odvahu něco změnit, pro něco se rozhodnout.
U mě to jsou často moje dcery, které mi ukazují jiný způsob prožívání času, jinak sestavený žebříček priorit. Mění tak můj úhel pohledu, od zaměření na detail k celku, třeba od výkonů a splněných úkolů spíš k prožívání přítomnosti. A z těch nedávných a konkrétních to bylo před rokem třeba rozhodnutí jít znovu studovat. Za dodání odvahy „může“ Anička, díky které jsem opustila detaily jako nedostatek spánku, obtíže nočních cest a seminárek psaných v autobuse. Ona tenkrát řekla” nějak to zvládnem” a já jsem se rozhodla.
Tohle rozhodnutí mi přináší spoustu dobrého a s důvěrou doufám, že přináší dobré plody i ostatním, i když se na svou církev i ty ostatní dívám úplně jinak než před rokem. A tak si říkám: nechme se inspirovat, pusťme si do života i jiný názor, zkusme se dívat jinou perspektivou. Slovy Marka Váchy: naše mistrovská díla za nás nikdo jiný neudělá. Když se budeme především strachovat a ze strachu se raději do ničeho nepustíme, možná tak taky neřekneme ANO Božímu plánu. Možná jsou věci, které za nás nikdo nevykoná, dobrá slova, které nikdo jiný neřekne. Rozhodovat se s odvahou (a také dodávat odvahu): na to máme právě jen ten svůj jeden život.
Citát: „Představ si, že svůj úkol, který nikdo jiný nevykoná, svoje místo, které nikdo jiný nevyplní. Představ si, že jsi jediný, kdo v pravou chvíli řekne slovo, které uzdraví, kdo zahraje akord, který pohne srdcem, kdo se usměje, když je to nejvíc potřeba…“ (podle textu Jany Šamánkové, Fortna 2023)