Úterý po 5. neděli po svátku Umučení sv. Jana Křtitele II

Jk 5, 12-20

12Především nepřísahejte, moji bratři, ani při nebi ani při zemi, ani žádnou jinou přísahou. Vaše ‚ano‘ ať je ‚ano‘ a ‚ne‘ ať je ‚ne‘, abyste nepropadli soudu. 13Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Bohu chvály! 14Je někdo mezi vámi nemocen? Ať zavolá starší sboru a ti ať se nad ním pomodlí a pomažou ho olejem v Pánově jménu. 15A modlitba víry zachrání nemocného a Pán ho pozdvihne; a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno. 16Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho zmůže účinná modlitba spravedlivého. 17Eliáš byl člověk stejně podrobený utrpení jako my; pomodlil se opravdově, aby nepršelo, a vskutku nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců. 18A znovu se pomodlil, a nebe dalo déšť a země vydala svou úrodu. 19Moji bratři, zbloudí-li někdo mezi vámi od pravdy a někdo ho obrátí zpět, 20ať ví, že kdo obrátí hříšníka od jeho bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů.

Ž 92, 2-7a. 9. 13-14. 16

2Je dobré vzdávat Hospodinu díky a opěvovat tvé jméno, ó Nejvyšší, 3zvěstovat z rána tvé milosrdenství a v noci tvou věrnost 4při desetistrunném nástroji, při harfě a při znění lyry. 5Hospodine, svým dílem mi působíš radost, jásám nad skutky tvých rukou. 6Jak velké jsou tvé skutky, Hospodine! Tvé úradky jsou přehluboké! 7Tupec nechápe, 13Spravedlivý pokvete jako palma, bude růst jako cedr na Libanonu. 14Jsou zasazeni v domě Hospodinově, kvetou na nádvořích našeho Boha. 16aby zvěstovali, že Hospodin, má skála, je přímý a není v něm podlost.

Ř 13, 1b

Neboť není autority, leč od Boha.

L 20, 20-26

20Učitelé zákona a velekněží Ježíše sledovali a poslali špehy, kteří předstírali, že jsou spravedliví, aby ho chytili za slovo, a tak ho mohli vydat vrchnosti a vladařově pravomoci. 21Otázali se ho: „Učiteli, víme, že správně mluvíš a učíš a nebereš ohled na osobu, ale podle pravdy učíš Boží cestě. 22Je nám dovoleno dát daň císaři, nebo ne?“ 23Ježíš zpozoroval jejich lstivost a řekl jim: 24„Proč mne zkoušíte? Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?“ Oni řekli: „Císařův.“ 25On jim řekl: „Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ 26A nedokázali ho před lidem nachytat v jeho řeči; podivili se jeho odpovědi a zmlkli.