Úterý po 3. neděli po svátku Umučení sv. Jana Křtitele II

Jk 1, 1-8

1Jakub, otrok Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti kmenům, které jsou v rozptýlení. 2Pokládejte za velikou radost, moji bratři, když upadnete do rozličných pokušení. 3Víte, že zkoušení vaší víry působí vytrvalost. 4A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, abyste byli dokonalí a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo. 5Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, ať ji žádá od Boha, který dává všem štědře a nevyčítá, a bude mu dána. 6Ať však žádá ve víře a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se mořské vlně, hnané a zmítané větrem. 7Ať si takový člověk nemyslí, že něco od Pána dostane; 8je to muž nerozhodný, nestálý ve všem, co činí.

Ž 25, 4-5. 8-9. 14. 21-22

4Hospodine, dej mi poznat svoje cesty, vyuč mě svým stezkám. 5Uváděj mě do své pravdy, vyučuj mě, vždyť jsi můj Bůh, má spása. Po celý den očekávám na tebe. 8Hospodin je dobrý a přímý, proto vyučuje hříšníky cestě. 9Pokorné uvádí do práva, pokorné učí své cestě. 14S těmi, kdo se ho bojí, má Hospodin důvěrný vztah, dává jim poznat svou smlouvu. 21Nechť mě střeží bezúhonnost a upřímnost, vždyť na tebe očekávám! 22Bože, vykup Izraele ze všech jeho soužení!

1Te 5, 16-18a

16Vždycky se radujte. 17Neustále se modlete. 18Ve všem vzdávejte díky,

L 18, 1-8

1Ježíš vyprávěl také podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat. 2Říkal: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal. 3V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: ‚Zastaň se mě proti mému odpůrci.‘ 4Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: ‚I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám, 5zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.‘“ 6Pán řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! 7Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet? 8Pravím vám, že se jich rychle zastane. Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?“