Sobota po 7. neděli po Letnicích II

Nu 5, 11. 14-28

11Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 14jestliže na muže přijde žárlivost, vzplane žárlivostí vůči své ženě a ona se poskvrnila anebo na něj přijde žárlivost, vzplane žárlivostí vůči své ženě, ale ona se neposkvrnila, 15ten muž přivede svou ženu ke knězi a přinese za ni obětní dar: desetinu éfy ječné mouky. Nevyleje na ni olej ani na ni nedá kadidlo, protože je to obětní dar žárlivosti, obětní dar památky připomínající vinu. 16Kněz ji přivede a postaví ji před Hospodina. 17Kněz vezme svatou vodu do hliněné nádoby. Pak vezme kněz trochu prachu, který bude na podlaze příbytku, a dá jej do vody. 18Kněz postaví tu ženu před Hospodina, rozpustí vlasy na hlavě té ženy a dá jí do ruky připomínkový obětní dar, to je obětní dar žárlivosti. A v rukou kněze bude hořká voda působící prokletí. 19Kněz ji zapřisáhne a řekne ženě: Jestliže s tebou neležel muž a jestliže jsi nesešla na scestí nečistoty, zatímco podléháš svému muži, buď zproštěna účinku této hořké vody působící prokletí. 20Jestliže jsi však sešla na scestí, zatímco podléháš svému muži, jestliže ses poskvrnila a měl s tebou pohlavní styk někdo kromě tvého muže — 21kněz zapřisáhne tu ženu přísahou prokletí a řekne ženě — ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní prokletím a přísahou, když ti dá Hospodin propadlá bedra a vyduté lůno. 22Ať tato voda působící prokletí pronikne do tvých vnitřností, aby tvé lůno vydulo a tvá bedra propadla. A žena řekne: Amen, Amen. 23Kněz napíše tato prokletí do knihy a pak je smyje do hořké vody. 24Dá ženě vypít tu hořkou vodu působící prokletí a voda působící prokletí vejde do ní k hořkosti. 25Potom vezme kněz z rukou ženy obětní dar žárlivosti, zamává obětním darem před Hospodinem a přinese ho na oltář. 26Kněz vezme z obětního daru hrst jako pamětní dar a obětuje ho na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu. 27Když jí dá vypít tu vodu, stane se, že jestliže se poskvrnila a zpronevěřila se vůči svému muži věrolomností, vejde do ní voda působící prokletí a způsobí hořkost, její břicho bude vyduté a její bedra propadlá. I stane se ta žena prokletím uprostřed svého lidu. 28Jestliže se však ta žena neposkvrnila a je čistá, zůstane bez trestu a schopná mít potomstvo.

Ž 96, 7-11. 13

7Vzdejte Hospodinu, čeledi národů, vzdejte Hospodinu slávu a moc! 8Vzdejte Hospodinu slávu jeho jména, přineste dar a vstupte na jeho nádvoří! 9Klaňte se Hospodinu v nádheře svatyně! Svíjej se před ním, celá země! 10Říkejte mezi národy: Hospodin kraluje! Ano, svět stojí pevně, nezhroutí se. Hospodin spravedlivě rozsoudí národy. 11Radujte se, nebesa, jásej, země, ať burácí moře a vše, co je v něm! 13před Hospodinem, neboť přichází — přichází, aby na zemi konal soud. Spravedlivě bude soudit celý svět, národy ve své pravdě.

1K 6, 12-20

12Všechno mohu, ale ne všechno je užitečné; všechno mohu, ale ničím se nedám ovládnout. 13Pokrmy jsou pro břicho a břicho pro pokrmy. Bůh však zničí jedno i druhé. Tělo však nenáleží smilstvu, nýbrž Pánu, a Pán tělu. 14A Bůh i Pána vzkřísil a vzkřísí i vás svou mocí. 15Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Vezmu tedy údy Kristovy a učiním je údy nevěstky? To ať se nestane! 16Nebo nevíte, že kdo se připojuje k nevěstce, je s ní jedno tělo? Neboť Písmo praví: ‚Stanou se ti dva jedním tělem.‘ 17Kdo se však připojuje k Pánu, je s ním jeden duch. 18Utíkejte před smilstvem! Každé prohřešení, kterého by se člověk dopustil, se netýká těla. Kdo však smilní, hřeší proti