Čtvrtek po 7. neděli po Letnicích II

Sd 16, 4-5. 15-21

4I stalo se potom, že se zamiloval do ženy v údolí Sorék jménem Delíla. 5Vypravili se k ní tedy pelištejští vladaři a řekli jí: Umluv ho a zjisti, v čem spočívá jeho velká síla a čím jej přemůžeme a svážeme, abychom ho pokořili. My ti dáme každý tisíc sto šekelů stříbra. 15Nato mu řekla: Jak můžeš říkat: Miluji tě, když tvé srdce není se mnou? Takhle jsi mě třikrát podvedl a nepověděl jsi mi, v čem spočívá tvá velká síla. 16I stalo se, když na něho naléhala svými slovy celé dny, dotírala na něho, že se jeho duše k smrti unavila. 17Tu jí otevřel celé své srdce a řekl jí: Na mou hlavu nevstoupila břitva, protože od lůna své matky jsem Boží nazír. Pokud bych byl oholen, odstoupí ode mě má síla, zeslábnu a budu jako každý jiný člověk. 18Když Delíla viděla, že jí otevřel celé své srdce, vzkázala a zavolala pelištejské vladaře: Tentokrát přijďte, protože mi otevřel celé své srdce. Pelištejští vladaři k ní přišli a přinesli s sebou stříbro. 19I uspala jej na svých kolenou, pak zavolala jednoho muže a nechala oholit sedm pramenů vlasů jeho hlavy. Začala ho ponižovat a jeho síla od něj odstoupila. 20Opět řekla: Jdou na tebe Pelištejci, Samsone! Probral se ze spánku a řekl si: Vyjdu z toho jako tolikrát předtím a otřepu se. On nevěděl, že se od něj Hospodin odvrátil. 21Pelištejci ho chytili, vyloupali mu oči, zavedli ho do Gazy a svázali ho bronzovými okovy. Byl přinucen mlít ve vězení.

Ž 106, 48. 39-42. 47

48Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků až navěky. A všechen lid ať řekne: Amen. Haleluja! 39Svými skutky se poskvrnili; svými činy se dopouštěli smilstva. 40Hospodin vzplál proti svému lidu hněvem a své dědictví si zošklivil. 41Vydal je do ruky pohanských národů, takže nad nimi vládli ti, kdo je nenáviděli. 42Utlačovali je jejich nepřátelé, byli pokořeni, byli pod jejich mocí. 47Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, shromáždi nás z národů, a budeme vzdávat díky tvému svatému jménu a uctívat tě chválami.

srov. Mt 19, 29

29A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo ženu nebo děti nebo pole pro mé jméno, vezme stokrát víc a získá věčný život.

L 9, 57-62

57Když šli cestou, kdosi mu řekl: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ 58A Ježíš mu řekl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“ 59Jinému řekl: „Následuj mne!“ On řekl: „ Pane, dovol mi, abych odešel nejprve pohřbít svého otce.“ 60Řekl mu: „Nech mrtvé pohřbít jejich mrtvé; ty však jdi a rozhlašuj Boží království.“ 61Také jiný řekl: „Budu tě následovat, Pane, jen mi napřed dovol se rozloučit s těmi, kteří jsou v mém domě.“ 62Ježíš mu řekl: „Nikdo, kdo vloží svou ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro Boží království.“