Sobota po 11. neděli po Letnicích II
Dt 4, 23-31
22Ano, já zemřu v této zemi, neprojdu Jordánem, ale vy projdete a obsadíte tuto dobrou zemi. 23Mějte se na pozoru, abyste nezapomněli na smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou s vámi uzavřel, a neudělali si tesanou modlu jakékoliv podoby, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. 24Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je stravující oheň, žárlivý Bůh. 25Jestliže až zplodíte syny a vnuky a budete dlouho usazeni v zemi, budete jednat zvráceně a uděláte si tesanou modlu jakékoliv podoby, spácháte to, co je zlé v očích Hospodina, svého Boha, a rozzlobíte ho, 26povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi, že jistě rychle vyhynete ze země, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili. Nedožijete se v ní mnoha dní, ale jistě budete vyhubeni. 27Hospodin vás rozptýlí mezi národy a zůstanete v malém počtu mezi národy, kam vás Hospodin zažene. 28Tam budete sloužit bohům, dílu lidských rukou, dřevu a kameni, kteří nevidí ani neslyší, nejedí ani nečichají. 29Tam budete hledat Hospodina, svého Boha, a nalezneš ho, když ho budeš hledat celým svým srdcem a celou svou duší. 30Až budeš v tísni a dopadnou na tebe všechny tyto věci, v posledních dnech se navrátíš k Hospodinu, svému Bohu, a jej budeš poslouchat. 31Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh soucitný, neopustí tě a nezničí tě, nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim odpřisáhl.
Ž 95, 6-9. 1-2
6Pojďme, klaňme se, skloňme se, poklekněme před Hospodinem, který nás učinil. 7Vždyť on je náš Bůh a my jsme lid jeho pastvy, ovce jeho rukou. Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, 8nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako v den Massy v pustině, 9kde mě vaši otcové pokoušeli. Zkoušeli mě, přestože viděli mé skutky. 1Pojďme, jásejme Hospodinu, hlaholme skále své spásy! 2Vstupme před něj s chvalami, hlaholme mu písněmi!
Ř 8, 25-30
25Ale doufáme-li v to, co nevidíme, očekáváme to s vytrvalostí. 26A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit slovy. 27A ten, který zkoumá srdce, ví, jaké je myšlení Ducha, totiž že se podle Boha přimlouvá za svaté. 28Víme, že těm, kteří milují Boha, všechny věci spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle jeho předsevzetí. 29Neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, tak aby on byl prvorozený mezi mnoha bratřími; 30které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.
srov. He 1, 1-2
1Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích; 2na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky.
L 13, 31-34
31Právě v tu hodinu přišli někteří farizeové a řekli mu: „Vyjdi a jdi odtud, protože Herodes tě chce zabít.“ 32On jim řekl: „Jděte a řekněte té lišce: Hle, vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dokonám. 33Avšak dnes, zítra i pozítří musím pokračovat v cestě, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém. 34Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti jako slepice svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.