Sobota po 10. neděli po Letnicích II

Dt 4, 9-20

9Jenom se měj na pozoru a velmi střež svou duši, abys nezapomněl ty věci, které viděly tvé oči a aby po všechny dny tvého života nevymizely ze tvého srdce, ale poučuj o nich své syny a své vnuky. 10Pamatuj na den, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorébu, a kdy mi Hospodin řekl: Shromáždi mi lid a oznámím jim svá slova, aby se mě učili bát po všechny dny, co budou naživu na zemi, a učili tomu i své syny. 11Přistoupili jste a stáli pod horou. Hora plála ohněm doprostřed nebes, byla tma, oblak a hustá temnota. 12Hospodin k vám mluvil z ohně. Slyšeli jste zvuk slov, ovšem podobu jste neviděli, nic než hlas. 13Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal plnit, Deset slov, a napsal je na dvě kamenné desky. 14Mně v té době Hospodin přikázal, abych vás učil ustanovení a nařízení, abyste je plnili v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili. 15Kvůli svým životům se mějte velmi na pozoru, — neboť jste neviděli žádnou podobu v den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu z ohně — 16abyste nejednali zvráceně a neudělali si tesanou modlu jakékoli podoby, žádnou sochu: Napodobeninu muže či ženy, 17napodobeninu žádného zvířete, které je na zemi, ani napodobeninu žádného okřídleného ptáka, který létá po nebi, 18napodobeninu ničeho plazícího se po zemi, ani napodobeninu žádné ryby, která je ve vodě pod zemí. 19Ani nepozvedej své oči k nebesům, aby ses díval na slunce, měsíc a hvězdy, celý nebeský zástup a nechal se svést, klaněl se jim a sloužil jim, protože Hospodin, tvůj Bůh, je přidělil všem národům pod celým nebem. 20Vás však Hospodin vzal a vyvedl vás z pece na tavení železa, z Egypta, abyste byli jeho lidem, dědictvím, jak je tomu dnes.

Ž 99, 5-9

5Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klaňte se u podnože jeho nohou — on je svatý! 6Mojžíš a Áron byli mezi jeho kněžími, Samuel patřil mezi ty, kdo vzývali jeho jméno. Volali k Hospodinu a on jim odpovídal. 7Mluvil k nim z oblakového sloupu a oni zachovávali jeho svědectví a ustanovení, která jim dal. 8Hospodine, Bože náš, tys jim odpovídal. Byl jsi jim Bohem, který odpouští, ale mstil ses za jejich křivé jednání. 9Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klaňte se k jeho svaté hoře, neboť Hospodin, náš Bůh, je svatý.

Ko 1, 21-23

21I vás, kteří jste kdysi byli odcizeni a myslí nepřátelští ve zlých skutcích, 22nyní smířil ve svém lidském těle skrze svou smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a bez úhony, 23zůstáváte-li vskutku na víře založeni a v ní pevni a nevzdálíte-li se od naděje evangelia, které jste slyšeli, které bylo hlásáno v celém stvoření pod nebem a kterého jsem se já, Pavel, stal služebníkem.

srov. Ga 3, 8

8Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry; dopředu oznámilo Abrahamovi: ‚V tobě budou požehnány všechny národy.‘

L 13, 23-30

23Kdosi mu řekl: „Pane, je jen málo těch, kteří jsou zachraňováni? “ On jim řekl: 24„Usilujte vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni. 25V tu chvíli, když by hospodář vstal a zavřel dveře, a vy byste zůstali stát venku, začali tlouci na dveře a říkat: ‚Pane, otevři nám‘, on vám odpoví: ‚Neznám vás a nevím, odkud jste.‘ 26Tehdy začnete říkat: ‚Jedli jsme před tebou i pili a na našich ulicích jsi učil.‘ 27A on vám řekne: ‚ Neznám vás a nevím, odkud jste. Odstupte ode mne všichni činitelé nepravosti! ‘ 28Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba a všechny proroky v Božím království, ale vás vyženou ven. 29A přijdou mnozí od východu i západu, od severu i jihu a budou stolovat v Božím království. 30A hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.“