Sobota po 9. neděli po Letnicích II
Nu 14, 26-35
26Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 27Jak dlouho se mám zabývat s touto zlou pospolitostí, která proti mně reptá? Slyšel jsem reptání synů Izraele, kterým proti mně reptali. 28Řekni jim: Jakože jsem živ, je Hospodinův výrok, naložím s vámi tak, jak jste mě prosili. 29V této pustině padnou vaše mrtvoly, všichni vaši spočítaní v celém počtu od dvacetiletých výše, kteří reptali proti mně. 30Nevejdete do země, o níž jsem pozvednutím ruky přísahal, že v ní budete přebývat — jenom Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Núnův. 31Vaše malé děti, o nichž jste řekli, že se stanou kořistí, ty tam přivedu a poznají zemi, kterou jste vy pohrdli. 32Vaše mrtvoly padnou v této pustině 33a vaši synové budou pastýři v pustině po čtyřicet let a ponesou vaše smilstvo, dokud v pustině nepadnou všechny vaše mrtvoly. 34Podle počtu dnů, v nichž jste prozkoumali zemi, čtyřicet dnů, za každý den jeden rok po čtyřicet let ponesete své viny a poznáte mou nelibost. 35Já Hospodin jsem promluvil: Takto naložím s celou touto zlou pospolitostí těch, kteří se proti mně smluvili: Zahynou v této pustině, tady zemřou. 36Ti muži, které Mojžíš poslal prozkoumat zemi, kteří se vrátili a podnítili celou pospolitost k reptání proti němu tím, že pomluvili tu zemi, 37ti muži, kteří zle pomlouvali zemi, zemřeli ranou od Hospodina. 38Jedině Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, zůstali naživu z oněch mužů, kteří šli prozkoumat zemi. 39Mojžíš promluvil tato slova ke všem synům Izraele a lid velmi truchlil. 40Časně zrána vstali, aby vystoupili na vrchol pohoří se slovy: Zde jsme, vytáhněme na to místo, o kterém Hospodin mluvil. Ano, zhřešili jsme. 41Mojžíš však řekl: Proč jenom přestupujete Hospodinův příkaz? To se nezdaří! 42Netáhněte, neboť Hospodin není ve vašem středu! Ať nejste poraženi od svých nepřátel, 43vždyť jsou tam před vámi Amálekovci a Kenaanci — padnete mečem. Protože jste se od Hospodina odvrátili, Hospodin s vámi nebude. 44Oni si však troufali vystoupit na vrchol pohoří, ale truhla Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš se nepohli ze středu tábora. 45Tu sestoupili Amálekovci a Kenaanci, kteří v tom pohoří bydleli, a pobíjeli je a rozháněli je až po Chormu.
Ž 98, 5-9
5Opěvujte Hospodina při lyře, při lyře a hlasitém zpěvu, 6na trubky a zvukem beraních rohů hlaholte před Hospodinem králem! 7Ať burácí moře a vše, co je v něm, celý svět i jeho obyvatelé! 8Řeky ať tleskají v dlaně, ba i hory ať jásají 9před Hospodinem, jenž přichází, aby soudil zemi, aby soudil celý svět v spravedlnosti a národy s přímostí.
He 3, 12-19
12Hleďte, bratři, aby snad v někom z vás nebylo zlé a nevěrné srdce, takže by odpadl od živého Boha, 13a proto se navzájem napomínejte každý den, dokud se říká Dnes, aby nikdo z vás nebyl zatvrzen klamem hříchu. 14Vždyť jsme se stali účastníky Krista, pokud ten původ jistoty zachováme pevný až do konce. 15Když se říká: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce jako při onom rozhořčení ‘, 16kdo jsou ti, kteří slyšeli a způsobili rozhořčení? Což to nebyli všichni ti, kdo vyšli z Egypta skrze Mojžíše? 17Na koho se hněval čtyřicet let? Zdali ne na ty, kteří zhřešili a jejichž mrtvoly padly v pustině? 18A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí, ne-li těm, kteří neposlechli? 19I vidíme, že nemohli vejít pro nevěru.
L 17, 5-6a
5Apoštolové řekli Pánu: „Přidej nám víry!“ 6Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: ‚Vykořeň se a přesaď se do moře‘
Mt 13, 54-58
54Přišel do svého domovského města a učil je v jejich synagoze, takže ohromeni říkali: „Odkud se u něj vzala taková moudrost a mocné činy? 55Není to ten syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? 56A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má toto všechno?“ 57A pohoršovali se nad ním. Ale Ježíš jim řekl: „Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě.“ 58A pro jejich nevěru tam neučinil mnoho mocných činů.