Středa po 9. neděli po Letnicích II

1Pa 17, 16-27

16Nato král David vešel, posadil se před Hospodinem a řekl: Kdo jsem já, Hospodine Bože, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? 17I toto bylo málo ve tvých očích, Bože, a promluvil jsi o domě svého otroka do vzdálené budoucnosti. Ukázal jsi mi, co touží člověk poznat, Hospodine Bože. 18Co ti může David ještě dále říct o slávě tvého otroka? Ty svého otroka znáš. 19Hospodine, kvůli svému otroku a podle svého srdce jsi učinil všechny tyto velké věci a dal jsi mu poznat všechny tyto velké skutečnosti. 20Hospodine, není nikdo jako ty, není Bůh kromě tebe — tak, jak jsme na vlastní uši slyšeli. 21A kdo je jako tvůj lid Izrael, jediný národ na zemi, kterého šel Bůh vykoupit sobě za lid, a učinil si jméno velkými a hrůzu vzbuzujícími činy, když jsi vyhnal národy před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta. 22Učinil sis svůj lid Izrael navěky svým lidem a ty, Hospodine, ses stal jejich Bohem. 23A nyní, Hospodine, slovo, které jsi promluvil o svém otroku a o jeho domu, ať se ukáže jako spolehlivé navěky. Učiň, jak jsi prohlásil. 24A jako spolehlivé a velké ať se ukáže tvé jméno navěky, když budou říkat: Hospodin zástupů, Bůh Izraele, je Bohem Izraele. A dům tvého otroka Davida bude pevně stát před tebou. 25Vždyť ty, můj Bože, jsi odhalil uchu svého otroka, že mu postavíš dům. Proto našel tvůj otrok odvahu modlit se před tebou. 26Nyní, Hospodine, ty jsi Bůh a promluvil jsi o svém otroku tyto dobré věci. 27Nyní jsi ráčil požehnat domu svého otroka, aby byl navěky před tebou. Když ty jsi Hospodine požehnal, bude požehnán navěky.

Ž 61, 2b. 5-9

2Bože, věnuj pozornost mé modlitbě. 5Budu navěky přebývat ve tvém stanu, mám útočiště v úkrytu tvých křídel. Sela. 6Ty jsi, Bože, slyšel mé sliby. Dal jsi mi do vlastnictví ty, kdo se bojí tvého jména. 7Přidávej dny králi, kéž jsou jeho léta z pokolení do pokolení. 8Kéž navěky přebývá před Boží tváří. Připrav milosrdenství a věrnost, ať ho střeží! 9Tak budu neustále opěvovat tvé jméno, den co den tím budu plnit své sliby.

srov. Jk 4, 2b-3a

2Hádáte se a bojujete, a nic nemáte, protože nežádáte. 3Žádáte, a nedostáváte, protože žádáte špatně.

L 11, 9-13

9A já vám pravím: Žádejte, a bude vám dáno, hledejte, a naleznete, tlučte, a bude vám otevřeno. 10Neboť každý, kdo žádá, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. 11Což je mezi vámi takový otec, že když ho syn požádá o chléb, podá mu kámen? Nebo o rybu, že mu místo ryby podá hada? 12Nebo požádá-li o vejce, podá mu štíra? 13Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše Otec z nebe dá Ducha Svatého těm, kteří ho žádají.“