Proměnění Páně

2 P 1, 16-19

16Vždyť jsme nenásledovali vymyšlené báje, když jsme vás seznámili s mocí a příchodem našeho Pána Ježíše Krista, ale sami jsme se stali očitými svědky jeho velebnosti. 17On přijal od Boha Otce čest a slávu, když k němu z velebné slávy zazněl takovýto hlas: ‚Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení.‘ 18A tento hlas, který zazněl z nebe, jsme my slyšeli, když jsme s ním byli na té svaté hoře. 19A máme ještě pevnější prorocké slovo. Dobře činíte, že se ho držíte jako světla, které svítí v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka nevzejde ve vašich srdcích.

Ž 97, 1-2. 5-6. 9. 11a. 12b

1Hospodin kraluje! Ať země jásá, ať se raduje i množství ostrovů! 2Kolem něj je oblak a hustá temnota, spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu. 5Hory se rozplývají jako vosk před Hospodinem, před Pánem vší země. 6Nebesa zvěstují jeho spravedlnost a všechny národy vidí jeho slávu. 9Neboť ty, Hospodine, jsi nejvyšší nade vší zemí, velmi převyšuješ všechny božské bytosti. 11Pro spravedlivého je zaseto světlo a radost 12Vzdejte chválu jeho svatému jménu!

He 1, 2b-9

2Bůh ustanovil Syna dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky. 3On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese svým mocným slovem. Když skrze sebe vykonal očištění od našich hříchů, posadil se po pravici Majestátu na výsostech. 4Stal se tím vznešenější nad anděly, čím význačnější jméno dědičně obdržel. 5Neboť kterému z andělů kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘? A opět: ‚Já mu budu otcem a on mi bude synem‘? 6A opět, když uvádí Prvorozeného do světa, praví: ‚Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.‘ 7O andělech sice říká: ‚On činí své anděly závany větru a své služebníky plamenem ohně,‘ 8avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků a žezlo přímosti je žezlem tvého království. 9Miloval jsi spravedlnost a nenáviděl nepravost; proto pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselí nad tvé společníky.‘

srov. Mt 3, 16-17; Mk 9, 7

16Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. 17A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: „Toto je můj Syn, Milovaný, v němž jsem nalezl zalíbení. “

„Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho.“

A Mt 17, 1-9

1Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. 2A byl před nimi proměněn. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. 3A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním. 4Petr na to Ježíšovi řekl: „Pane, je pro nás dobré tu být. Chceš-li, udělám tu tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“ 5Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte.“ 6Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a velmi se báli. 7Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se.“ 8Když pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. 9A když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.“ 10Jeho učedníci se ho zeptali: „Jak to, že učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš? “ 11On odpověděl: „Eliáš opravdu přichází a všechno obnoví. 12Avšak pravím vám: Eliáš již přišel, a nepoznali ho, ale udělali s ním, co chtěli; tak bude od nich trpět i Syn člověka.“

B Mk 9, 2-10

2A po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a Jana a je jediné vyvedl na vysokou horu, kde byli sami. A byl před nimi proměněn. 3Jeho šaty se rozzářily a velmi zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit. 4A ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. 5Petr na to Ježíšovi řekl: „Rabbi, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“ 6Nevěděl totiž, co by na to řekl, neboť se velmi vyděsili. 7A objevil se oblak a zastiňoval je, a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho.“ 8A náhle, když se rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho, kromě samotného Ježíše. 9A když sestupovali z hory, nařídil jim, aby to, co spatřili, nikomu nevypravovali, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. 10Chytili se toho slova a mezi sebou se tázali, co to znamená ‚vstát z mrtvých‘.

C L 9, 28b-36

28Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se pomodlil. 29A když se modlil, vzhled jeho tváře se změnil a jeho oděv se bělostně rozzářil. 30A hle, dva muži s ním rozmlouvali — byli to Mojžíš a Eliáš, 31kteří se ukázali v slávě a mluvili o jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě. 32Petr a jeho druhové byli obtíženi spánkem. Když se probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže stojící s ním. 33I stalo se, když se od něho oddělovali, že Petr řekl Ježíšovi: „Mistře, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. 34Zatímco to říkal, objevil se oblak a zastiňoval je. Ulekli se, když vcházeli do oblaku. 35A z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj Syn, Vyvolený, toho poslouchejte.“ 36A když zazněl ten hlas, nalezli Ježíše samotného. Umlkli a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co uviděli.