7. neděle po svátku Umučení sv. Jana Křtitele A

Iz 65, 8-18

8Toto praví Hospodin: Jako když se najde v hroznu víno a řekne se: Nenič ho, protože je v něm požehnání, tak se zachovám kvůli svým otrokům, abych to vše nezničil. 9Z Jákoba vyvedu símě a z Judy dědice mých hor. Zdědí to moji vyvolení a moji otroci tam budou přebývat. 10A Šáron bude pastvinou ovcí a údolí Ákór místem odpočinku skotu. To pro můj lid, který mne vyhledává. 11Ale vás, kdo Hospodina opouštíte, kdo zapomínáte na moji svatou horu, kteří připravujete stůl pro Štěstí a kteří naléváte míšené víno pro Určení, 12vás jsem určil pro meč: Vy všichni se skloníte k zabití, protože jsem volal a neodpověděli jste, mluvil jsem a neposlouchali jste. Páchali jste to, co je zlé v mých očích, a vybrali jste si to, v čem nemám zalíbení. 13Proto toto praví Panovník Hospodin: Hle, moji otroci budou jíst, ale vy budete hladovět, hle, moji otroci budou pít, ale vy budete žíznit. Hle, moji otroci se budou radovat, ale vy se budete stydět. 14Hle, moji otroci budou výskat s radostí v srdci, ale vy budete křičet kvůli bolesti srdce a budete naříkat kvůli zdrcenému duchu. 15Svoje jméno zanecháte mým vyvoleným k proklínání: Ať tě Panovník Hospodin usmrtí! Ale své otroky Bůh nazve jiným jménem. 16Kdokoli si bude v zemi žehnat, bude si žehnat v Bohu pravém, a kdo bude v zemi přísahat, bude přísahat v Bohu pravém; ano, budou zapomenuta dřívější soužení a budou ukryta před mýma očima. 17Neboť hle, tvořím nová nebesa a novou zemi; dřívější věci nebudou připomínány, ani nepřijdou na mysl. 18Jen se veselte a jásejte až navěky nad tím, co tvořím, neboť hle, tvořím Jeruzalém plný plesání a jeho lid samé veselí.

Ž 81, 9-11b. 12-14. 17

9Slyš, můj lide, svědčím proti tobě! Izraeli, kéž bys mě poslechl! 10Nebude v tobě cizí bůh, nebudeš se klanět cizáckému bohu! 11Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země. 12Ale můj lid mě neposlechl, Izrael se mi nepodvolil. 13Tak jsem je vydal umíněnosti jejich srdce. Ať si jdou za svými plány. 14Kdyby mě můj lid poslouchal, kdyby Izrael chodil po mých cestách, 17Krmil by ho tou nejlepší pšenicí a sytil bych tě medem ze skály.

1 K 9, 7-12

7Kdopak kdy koná vojenskou službu na vlastní náklady? Kdo vysazuje vinici, a nejí její plody? Nebo kdo pečuje o stádo, a nepije z mléka stáda? 8Říkám to jen podle lidského úsudku? Nepraví to i Zákon? 9V Mojžíšově zákoně je přece napsáno: ‚ Nedáš náhubek volu, který mlátí obilí.‘ Má tu Bůh na mysli jen voly, 10nebo to říká hlavně kvůli nám? Vskutku pro nás bylo napsáno, že ten, kdo orá, má orat v naději, i ten, kdo mlátí, má mlátit v naději, že dostane svůj podíl. 11Jestliže jsme u vás zaseli duchovní věci, bude to něco mimořádného, když budeme sklízet vaše tělesné věci? 12Jestliže se jiní podílejí na tomto právu vůči vám, neměli bychom tím spíše my? My jsme však tohoto práva nevyužili, nýbrž všechno snášíme, abychom nekladli žádnou překážku evangeliu Kristovu.

srov. L 8, 11b; Mt 13, 44b; J 5, 24d

11„Toto podobenství znamená: Semeno je Boží slovo.

44„Království Nebes je podobné pokladu skrytému v poli, který člověk nalezl a skryl; a z radosti nad ním jde a prodává všechno, co má, a kupuje ono pole.

24Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života.

Mt 13, 3b-23

3 „Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval. 4A jak rozséval, padla některá zrna podél cesty; i přiletěli ptáci a sezobali je. 5Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho země, a hned vzešla, protože neměla hlubokou zem. 6Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla. 7Jiná padla do trní; a trní vzešlo a udusilo je. 8Jiná padla do dobré země a vydávala úrodu, některá stonásobnou, jiná šedesátinásobnou, jiná třicetinásobnou. 9Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá! “ 10Tu přistoupili učedníci a řekli mu: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ 11On jim odpověděl: „Vám je dáno poznat tajemství království Nebes, ale jim to dáno není. 12Neboť kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek; avšak tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má. 13Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledíce nevidí a naslouchajíce neslyší ani nechápou. 14Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví, které říká: ‚Vskutku budete slyšet, a jistě nepochopíte, budete ustavičně hledět, a určitě neuvidíte. 15Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima začali slyšet ztěžka a své oči zavřeli, aby očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, a já je neuzdravil.‘ 16Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. 17Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili spatřit, co vidíte vy, ale nespatřili, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli. 18Vy tedy poslyšte podobenství o rozsévači. 19Ke každému, kdo slyší slovo o království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty. 20Zasetý na skalnatá místa, to je ten, kdo Slovo slyší a hned je s radostí přijímá, 21nemá však v sobě kořen, ale je nestálý. Když pak nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadá. 22Zasetý do trní, to je ten, kdo Slovo slyší, ale starost tohoto věku a svod bohatství Slovo dusí, a tak se stává neplodným. 23Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.“