12. neděle po Letnicích A
Jeruzalém a pád Jeruzaléma
J 21, 1-14
1Potom se Ježíš opět zjevil učedníkům u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: 2Šimon Petr, Tomáš zvaný Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a další dva z jeho učedníků byli spolu. 3Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby. “ Řekli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli a vstoupili do lodi. Ale oné noci neulovili nic. 4Když nastalo jitro, postavil se Ježíš na pobřeží, ale učedníci nevěděli, že je to on. 5Ježíš jim řekl: „Děti, máte něco k jídlu? “ Odpověděli mu: „Ne.“ 6On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi a naleznete.“ Hodili ji tedy a už ji nemohli utáhnout pro spoustu ryb. 7Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je Pán.“ Když Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, převázal si plášť, neboť byl nahý, a vrhl se do moře. 8Ostatní učedníci přijeli na lodi, neboť nebyli od země daleko, jen asi dvě stě loktů, a vlekli síť plnou ryb. 9Když vystoupili na zem, uviděli žhavé uhlí a na něm položenou rybu a chléb. 10Ježíš jim řekl: „Přineste něco z těch ryb, které jste právě chytili.“ 11Šimon Petr vystoupil a vytáhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři. I když jich bylo tak mnoho, síť se neroztrhla. 12Ježíš jim řekl: „Pojďte posnídat.“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán. 13Ježíš přistoupil, vzal chléb a dával jim; podobně i rybu. 14To se již potřetí Ježíš zjevil svým učedníkům po svém zmrtvýchvstání.
2 Pa 36, 11-21
11Sidkijášovi bylo dvacet jedna let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jedenáct let. 12Páchal to, co je zlé v očích Hospodina, jeho Boha, a nepokořil se před slovy proroka Jeremjáše z Hospodinových úst. 13Také se vzbouřil proti králi Nebúkadnesarovi, který ho nechal přísahat při Bohu. Zatvrdil svou šíji a své srdce, takže se nenavrátil k Hospodinu, Bohu Izraele. 14Také všichni předáci kněží a lid se zpronevěřili mnohou věrolomností podle všech ohavností pohanských národů a znečistili Hospodinův dům, který on posvětil v Jeruzalémě. 15Hospodin, Bůh jejich otců, jim posílal slovo prostřednictvím svých poslů, stále znovu posílal, protože měl soucit se svým lidem a se svým příbytkem. 16Oni si však z Božích poslů tropili žerty, pohrdali jeho slovy, posmívali se jeho prorokům, dokud nevystoupila Hospodinova zloba proti jeho lidu, takže nebylo uzdravení. 17Přivedl na ně chaldejského krále a ten zabil jeho mládence mečem v domě jeho svatyně. Neměl soucit s mládencem, pannou, starcem ani sešlým věkem, Bůh vydal všechny do jeho ruky. 18Všechny předměty Božího domu, velké i malé, poklady Hospodinova domu i poklady krále a jeho knížat, to vše odnesl do Babylona. 19Spálili Boží dům, strhli jeruzalémské hradby, všechny jeho paláce spálili ohněm a všechny jeho vzácné předměty zničili. 20Ty, kteří zbyli po meči, odvedl do Babylona a byli otroky jeho a jeho synů až do začátku kralování království perského, 21aby se naplnilo Hospodinovo slovo skrze ústa Jeremjášova, dokud země nenahradila svůj odpočinek. Po celou dobu svého zpustošení odpočinula, až se naplnilo sedmdesát let.
Ž 106, 35-37. 40. 43. 47a. 48ab
35smísili se s pohanskými národy a učili se jejich skutkům. 36Sloužili jejich modlářským zpodobeninám a ty se jim staly léčkou. 37Své syny a své dcery obětovali démonům. 40Hospodin vzplál proti svému lidu hněvem a své dědictví si zošklivil. 43Mnohokrát je vysvobodil, leč oni se svými úradky vzpírali a pro své viny byli pokořeni. 47Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, 48Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků až navěky.
Ř 2, 12-29
12Ti, kdo bez Zákona zhřešili, bez Zákona také zahynou; a ti, kdo zhřešili pod Zákonem, skrze Zákon budou souzeni. 13Neboť u Boha nejsou spravedliví ti, kdo Zákon slyší, ale ospravedlněni budou ti, kdo jej plní. 14Když totiž pohané, kteří nemají Zákon, přirozeným způsobem činí to, co Zákon požaduje, pak jsou sami sobě Zákonem, ač Zákon nemají. 15Ukazují, že mají dílo Zákona napsané ve svých srdcích. Jejich svědomí bude svědčit spolu s myšlenkami, jež se navzájem obviňují nebo také obhajují, 16v den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude podle mého evangelia soudit, co je skryto v lidech. 17Jestliže se však nazýváš Židem, spoléháš na Zákon a chlubíš se Bohem, 18poznáváš jeho vůli a vyučován ze Zákona rozpoznáváš to, na čem záleží; 19jsi o sobě přesvědčen, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmě, 20vychovatelem nerozumných, učitelem nedospělých, maje v Zákoně ztělesnění poznání a pravdy — 21ty tedy učíš druhého, a sám sebe neučíš? Ty hlásáš, že se nemá krást, a kradeš? 22Ty říkáš, že se nemá cizoložit, a cizoložíš? Ty si ošklivíš modly, a věci z jejich chrámů bereš? 23Ty, který se chlubíš Zákonem, přestupováním Zákona zneuctíváš Boha? 24Neboť kvůli vám je jméno Boží mezi národy v opovržení, jak je napsáno. 25Obřízka prospívá, jestliže děláš to, co přikazuje Zákon. Jsi-li však přestupníkem Zákona, tvá obřízka se stala neobřízkou. 26Jestliže tedy neobřezaný člověk zachovává ustanovení Zákona, nebude mu jeho neobřízka počítána za obřízku? 27A když člověk od přirozenosti neobřezaný plní Zákon, bude soudit tebe, který jsi skrze literu a obřízku přestupníkem Zákona. 28Neboť pravý Žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle; 29ale pravý Žid je ten, kdo je Židem uvnitř, a pravá obřízka je obřízka srdce Duchem, nikoli literou. Ten má chválu ne od lidí, nýbrž od Boha.
srov. 1 P 2, 4
4Když přicházíte k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný,
Mt 11, 16-24
16„Ke komu připodobním toto pokolení? Je podobné dětem, které sedí na tržištích a volají na ostatní: 17‚Pískali jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste se nebili v prsa. ‘ 18Přišel Jan, nejedl a nepil, a říkají: ‚Má démona!‘ 19Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: ‚Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!‘ Ale moudrost je ospravedlněna svými dětmi. “ 20Tehdy začal Ježíš kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných činů, že nečinila pokání. 21„Běda tobě, Chorazin! Běda tobě, Betsaido! Protože kdyby se byly v Týru a Sidónu staly ty mocné činy, které se staly ve vás, dávno by v žíni a popelu učinili pokání. 22Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude v den soudu snesitelněji než vám. 23A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do podsvětí budeš strženo! Neboť kdyby se v Sodomě staly mocné činy, které se staly v tobě, zůstala by až do dnešního dne. 24Ale pravím vám, že sodomské zemi bude v den soudu snesitelněji nežli tobě.“