10. neděle po Letnicích A
Šalamoun
J 20, 19-23
19Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: „Pokoj vám.“ 20Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. I zaradovali se učedníci, když uviděli Pána. 21Ježíš jim opět řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.“ 22Po těchto slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého. 23Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy. “
1 Kr 8, 15-30
15Šalamoun řekl: Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, který svými ústy promluvil k mému otci Davidovi a svou rukou to naplnil. Řekl: 16Ode dne, kdy jsem vyvedl svůj lid Izrael z Egypta, jsem nevyvolil žádné město ze všech izraelských kmenů pro stavbu domu, aby tam přebývalo mé jméno, ale vyvolil jsem Davida, aby byl nad mým lidem Izraelem. 17Můj otec David měl na srdci postavit dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele. 18Hospodin však mému otci Davidovi řekl: Když jsi měl na srdci postavit dům pro mé jméno, udělal jsi dobře, že jsi to měl na srdci. 19Ty ovšem nepostavíš ten dům, nýbrž tvůj syn, který vzejde z tvých beder, ten postaví dům pro mé jméno. 20Hospodin naplnil své slovo, které promluvil. Povstal jsem po svém otci Davidovi a usedl jsem na izraelský trůn, jak Hospodin promluvil, a postavil jsem dům pro jméno Hospodina, Boha Izraele. 21A nachystal jsem tam místo pro truhlu, v níž je Hospodinova smlouva, kterou uzavřel s našimi otci, když je vyvedl z egyptské země. 22Nato se Šalomoun před celým shromážděním Izraele postavil před Hospodinův oltář, vztáhl své dlaně k nebesům 23a řekl: Hospodine, Bože Izraele, není Bůh jako ty nahoře na nebesích ani dole na zemi, který zachovává smlouvu a milosrdenství svým otrokům, kteří chodí před tebou celým svým srdcem. 24Ty jsi zachoval svému otroku, mému otci Davidovi, to, cos mu řekl; promluvil jsi svými ústy a svou rukou jsi to naplnil, jak je tomu dnes. 25Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému otroku, mému otci Davidovi, to, cos mu řekl: Nebude ti vyhlazen přede mnou ten, kdo by seděl na izraelském trůnu, pokud ovšem budou tvoji synové dbát na svou cestu a chodit přede mnou tak, jak jsi chodil přede mnou ty. 26Nyní, Bože Izraele, kéž se ukáže jako spolehlivé tvé slovo, které jsi promluvil ke svému otroku, mému otci Davidovi. 27Což opravdu bude Bůh sídlit na zemi? Vždyť nebesa ani nebesa nebes tě nemohou pojmout, tím méně tento dům, který jsem postavil. 28A přece pohleď, Hospodine, můj Bože, na modlitbu svého otroka a na jeho úpěnlivou prosbu a vyslyš volání a modlitbu, kterou se dnes tvůj otrok před tebou modlí. 29Kéž jsou tvé oči otevřené k tomuto domu nocí i dnem, k místu, o kterém jsi řekl: Tam bude přebývat mé jméno. Vyslyš modlitbu, kterou se tvůj otrok bude modlit na tomto místě. 30Vyslyš úpěnlivou prosbu svého otroka a svého lidu Izraele, když se bude modlit na tomto místě, vyslyš na místě, kde sídlíš, na nebesích, vyslyš a odpusť.
Ž 48, 2-3. 9-11c. 12ab. 15ab
2Veliký je Hospodin, nejvýš chvályhodný — ve městě našeho Boha, na své svaté hoře. 3Krásně vyvýšená, radost celé země je hora Sijón — nejzazší sever, město velkého krále. 9To, co jsme slýchali, to jsme viděli ve městě Hospodina zástupů, ve městě našeho Boha. Bůh je upevňuje navěky. Sela. 10Bože, uprostřed tvého chrámu rozvažujeme o tvém milosrdenství. 11Jak tvé jméno, tak tvá chvála sahá až do končin země. 12Nad tvými soudy se raduje hora Sijón, 15Protože tento Bůh je naším Bohem navěky a navždy;
1 K 3, 10-17
10Podle Boží milosti, která mi byla dána, jsem jako moudrý stavitel položil základ a jiný na něm staví. Každý ať si dává pozor, jak na něm staví. 11Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus. 12Jestliže někdo na tomto základě staví ze zlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena nebo slámy, 13dílo každého se stane zjevným. Ten den je ukáže, neboť se zjeví v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého, jaké je. 14Jestliže někdo na tomto základě vystaví dílo a ono mu zůstane, dostane odměnu, 15jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň. 16Nevíte, že jste Boží svatyně a že ve vás bydlí Duch Boží? 17Ničí-li někdo Boží svatyni, zničí Bůh jej. Neboť Boží svatyně je svatá, a tou svatyní jste vy.
Mt 5, 3
3„Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království Nebes.
Mk 12, 41-44
41Ježíš se posadil proti pokladnici a pozoroval, jak zástup vhazuje do pokladnice měděné mince. A mnozí bohatí vhazovali hodně. 42A přišla jedna chudá vdova a vhodila do ní dvě lepta, což je kvadrans. 43Přivolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří vhazovali do pokladnice. 44Všichni totiž dali ze svého přebytku, tato však ze svého nedostatku dala vše, co měla, celé svoje živobytí.“