1. neděle po Letnicích

Trojice A

Mk 16, 9-16

12Potom se Ježíš v jiném způsobu ukázal dvěma učedníkům cestou, když šli na pole. 13A oni odešli a oznámili to ostatním, ale ani těmto neuvěřili. 14Nakonec se ukázal Jedenácti, když byli u stolu; pokáral jejich nevěru a tvrdost srdce, protože neuvěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného z mrtvých. 15A řekl jim: „Jděte do celého světa a vyhlašte evangelium všemu stvoření. 16Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen.

Ex 3, 1-15

1Mojžíš pásl ovce svého tchána, midjánského kněze Jitra. Jednou vedl ovce za pustinu a přišel k Boží hoře, k Chorébu. 2I ukázal se mu Hospodinův anděl v ohnivém plameni zprostřed keře. Mojžíš hleděl, hle, keř planul ohněm, ale nebyl stravován. 3Mojžíš si řekl: Odbočím a prohlédnu si ten veliký úkaz, proč ten keř neshoří. 4Když Hospodin viděl, že odbočil, aby se podíval, zavolal na něho Bůh z prostřed keře: Mojžíši, Mojžíši! Ten odpověděl: Tady jsem. 5I řekl: Nepřibližuj se sem! Zuj si z nohou sandály, protože místo, na kterém stojíš, je půda svatá. 6Dále řekl: Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Mojžíš si skryl tvář, protože se bál pohlédnout na Boha. 7Hospodin pak řekl: Dobře jsem viděl soužení svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich volání kvůli jeho utlačovatelům. Vždyť vím o jeho bolestech. 8Sestoupil jsem, abych ho vysvobodil z moci Egypťanů a abych ho z oné země vyvedl do země dobré a rozlehlé, do země oplývající mlékem a medem, na místo Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců. 9Vždyť volání synů Izraele se nyní doneslo ke mně, a také jsem viděl útisk, kterým je Egypťané utiskují. 10Nuže pojď, pošlu tě k faraonovi, abys vyvedl můj lid, syny Izraele, z Egypta. 11Ale Mojžíš Bohu řekl: Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a abych vyvedl syny Izraele z Egypta? 12Tedy odpověděl: Vždyť budu s tebou. A toto ti bude znamením, že jsem tě poslal já: Až vyvedeš lid z Egypta, budete Bohu sloužit na této hoře. 13Ale Mojžíš Bohu odvětil: Hle, přijdu k synům Izraele a řeknu jim: Bůh vašich otců mě k vám poslal. Až se mě zeptají, jaké je jeho jméno, co jim odpovím? 14Bůh Mojžíšovi odpověděl: JSEM, KTERÝ JSEM. A pokračoval: Toto řekneš synům Izraele: JSEM mě poslal k vám. 15Bůh ještě Mojžíšovi řekl: Toto řekneš synům Izraele: Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův mě poslal k vám. Toto je mé jméno navěky, toto je mé připomenutí z generace na generaci.

Ž 68, 8-9. 20-21. 32-33. 35a

8Bože, když jsi táhl před svým lidem, když jsi kráčel pustou krajinou 9třásla se země a z nebes kanulo před Bohem — tím ze Sínaje — před Bohem, Bohem Izraele. 20Požehnán buď Panovník, den ze dne nás nosí jako břímě; Bůh je naše spása. 21Tento Bůh je nám Bohem, který vytrhuje. Hospodin je Pánem i končin smrti. 32Přijdou vyslanci z Egypta, Kúš vztáhne ruce k Bohu. 33Království země, zpívejte Bohu! Opěvujte Panovníka. 35Předejte Bohu moc!

Ř 8, 14-17

14Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové. 15Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! 16Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží. 17Jsme-li však děti, jsme i dědicové — dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, abychom spolu s ním byli také oslaveni.

srov. Zj 1, 8

Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, Bohu, který je, který byl a který přijde.

J 16, 12-15

12„Ještě vám mám mnoho co říci, ale nemůžete to nyní snést. 13Když však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší; oznámí vám i to, co má přijít. 14On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám. 15Všechno, co má Otec, je mé; proto jsem řekl, že z mého bere a vám to oznámí.“