Jste zde

Ekumenický lekcionář


dnes (2018-05-23)
předchozí < den (2018-05-16) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující


Texty pro 16. květen 2018, Středa po 7. neděli velikonoční B


Kalendarium


Popis lekcionáře

Evangelia 1.-3. neděle velikonoční si všímají setkání učedníků se Zmrtvýchvstalým. 4. neděle je věnována Dobrému pastýři. Evangelia 5.-7. neděle čerpají z Janova evangelia - z Ježíšovy řeči na rozloučenou a Velekněžské modlitby. Novozákonní čtení 2.-7. neděle velikonoční v roce B jsou vzata z 1. listu Janova. Perikopy tohoto listu, které nejsou využity o nedělích, jsou zařazeny v některé všední dny. Namísto starozákonních čtení jsou o nedělí tradičně voleny lekce ze Skutků.Evangelia 1.-3. neděle velikonoční si všímají setkání učedníků se Zmrtvýchvstalým. 4. neděle je věnována Dobrému pastýři. Evangelia 5.-7. neděle čerpají z Janova evangelia - z Ježíšovy řeči na rozloučenou a Velekněžské modlitby. Novozákonní čtení 2.-7. neděle velikonoční v roce B jsou vzata z 1. listu Janova. Perikopy tohoto listu, které nejsou využity o nedělích, jsou zařazeny v některé všední dny. Namísto starozákonních čtení jsou o nedělí tradičně voleny lekce ze Skutků.

7. neděle velikonoční B
Nedělní evangelium (J 17, 6-19) je vybráno z Velekněžské modlitby. Verš „já přicházím k tobě, Otče svatý“ (J 17,11) je propojuje se svátkem Nanebevstoupení.
Jádrem 2. čtení (1 J 5, 9-13) je verš: „Kdo má Syna, má život...“ (1 J 5,12).
1. čtení (Sk 1, 15-17.21-26) popisuje doplnění kolégia Dvanácti po Ježíšově nanebevstoupení.

Většina čtení po neděli je inspirována Ježíšovou Velekněžskou modlitbou. SZ čtení pondělí (Ex 28, 29-38) popisuje výbavu velekněze.
Úterní SZ text (Nu 8, 5-22) si všímá poslání levitů.
Středeční SZ text (Ezd 9, 5-15) obsahuje modlitbu velekněze Ezdráše.
NZ text pondělka (Fp 1, 3-11) obsahuje „velekněžskou“ modlitbu Pavla za Filipany.
V úterní NZ text (Tt 1,1-9) referuje o ustanovení biskupů.
Středeční evangelium (J 16, 16-24) je vybráno z Ježíšovy řeči na rozloučenou s podobnými myšlenkami, jako evangelium nedělní.

Středa po 7. neděli velikonoční B

Ž 115

1Ne nás, Hospodine, ne nás, ale své jméno učiň slavným pro své milosrdenství, pro svou věrnost. 2Proč mají pohanské národy říkat: Nuže, kdepak je ten jejich Bůh? 3Náš Bůh je v nebesích. Činí vše, co si přeje. 4Jejich modlářské zpodobeniny jsou stříbro a zlato, dílo lidských rukou. 5Mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí, 6mají uši, a neslyší, mají nos, a necítí, 7mají ruce, a nehmatají, mají nohy, a nechodí, hrdlem ani nehlesnou. 8Ti, kdo je zhotovují, budou jako ony, všichni, kdo v ně doufají. 9Izraeli, doufej v Hospodina! On je jejich pomocí a štítem. 10Dome Áronův, doufej v Hospodina! On je jejich pomocí a štítem. 11Kdo se bojíte Hospodina, doufejte v něj! On je jejich pomocí a štítem. 12Hospodin na nás pamatuje a žehná nám; žehná domu Izraelovu, žehná domu Áronovu, 13žehná bojícím se Hospodina, malým i velkým. 14Kéž vám Hospodin přidá -- vám i vašim synům. 15Jste Hospodinovi požehnaní -- on učinil nebesa i zemi. 16Nebesa, nebesa patří Hospodinu, ale zemi dal synům lidským. 17Mrtví již nechválí Hospodina, ani nikdo z těch, kdo sestupují do říše ticha. 18Ale my budeme dobrořečit Hospodinu od nynějška až navěky. Haleluja!

Ezd 9, 5-15

5V čase večerní přídavné oběti jsem vstal ze svého pokoření a s roztrženým rouchem a pláštěm jsem klesl na kolena a vztáhl jsem dlaně k Hospodinu, svému Bohu. 6Řekl jsem: Můj Bože, stydím se a hanbím se pozvednout svou tvář k tobě, můj Bože, protože naše viny nám přerostly přes hlavu a naše provinění vzrostlo až k nebesům. 7Ode dnů svých otců až dodnes jsme vězeli ve velkém provinění a pro své viny jsme byli vydáni my, naši králové i kněží do ruky králů země, pod meč, do zajetí, jako kořist a k veřejnému zahanbení, jak je tomu až dodnes. 8A nyní se nám na malou chvíli dostalo smilování od Hospodina, našeho Boha; zanechal nám ty, kteří vyvázli, a dal nám kolík na svém svatém místě. Náš Bůh dal světlo našim očím a dal nám trochu obživnout v našem otroctví. 9Vždyť jsme otroky, ale náš Bůh nás v našem otroctví neopustil a získal nám přízeň u perských králů, dal nám obživnout, abychom obnovili dům svého Boha a postavili ho z jeho trosek, a dal nám zeď v Judsku i v Jeruzalémě. 10A nyní, co můžeme říct po tomto? Vždyť jsme opustili tvé příkazy, 11které jsi dal prostřednictvím svých otroků proroků, když jsi řekl: Země, kterou jdete obsadit, je země poskvrněná nečistotou národů země, jejich ohavnostmi, kterými ji ve své nečistotě naplnili od jednoho konce na druhý. 12Proto nedávejte své dcery jejich synům a jejich dcery neberte pro své syny. Neusilujete nikdy o jejich pokoj a dobro, abyste byli silní a jedli dobré věci země a navěky ji podrobili pro své syny. 13Potom všem, co na nás přišlo pro naše zlé skutky a pro naše velké provinění -- třebaže ty, náš Bože, jsi nás ušetřil, trestal jsi nás méně, nežli naše viny zasloužily a dal jsi nám ty, kteří takto vyvázli -- 14cožpak budeme znovu porušovat tvé příkazy a spřízňovat se s těmito ohavnými národy? Což se na nás nebudeš hněvat tak, že budeme vyhubeni, bez ostatku a bez těch, kteří by vyvázli? 15Hospodine, Bože Izraele, jsi spravedlivý, že nám zůstali ti, kteří vyvázli, jak je tomu dnes. Hle, jsme před tebou se svým proviněním, ačkoliv kvůli tomu nemůže před tebou nikdo obstát.

J 16, 16-24

16„Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uvidíte, protože odcházím k Otci.“ 17Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamená to, co nám říká: ‚Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte‘ a ‚Odcházím k Otci‘?“ 18Říkali: „Co znamená to, co říká: ‚Zanedlouho‘? Nevíme, co mluví.“ 19Ježíš poznal, že se ho na to chtěli ptát, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: ‚Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte‘? 20Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete zarmouceni, ale váš zármutek se změní v radost. 21Žena, když rodí, má zármutek, protože přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná již na soužení pro radost, že se na svět narodil člověk. 22Tak i vy nyní máte zármutek; opět vás však uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme. 23V té hodině se mě nebudete na nic ptát. Amen, amen, pravím vám: Jestliže o něco požádáte Otce v mém jménu, dá vám to. 24Až dosud jste o nic nepožádali v mém jménu; žádejte a dostanete, aby vaše radost byla úplná.“