Jste zde

Ekumenický lekcionář


dnes (2018-10-19)
předchozí < den (2018-02-14) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující


Texty pro 14. únor 2018, Popeleční středa ABC


Kalendarium

Cyril (+869), vl. jménem Konstantin, Cyril je řeholní jméno, apoštol Slovanů, zemřel v Římě, krátce po získání příslibu uznání slovanské řeči jako řeči liturgické od papeže Hadriána II.; v římskokatolickém kalendáři: Cyril a Metoděj, spolupatronové Evropy

Popis lekcionáře

Popeleční středa
Popeleční středa má původ v římské liturgii. Východní liturgie takový den neznají. Půst začíná v pondělí po 1. neděli v době postní. Podobně je tomu i v dodnes slavené západní katolické liturgii ambrosiánské. Ta však Popeleční středu zná, ale až v prvním postním týdnu, tedy o týden později, než v liturgii římské. Aby římská doba postu trvala přesně 40 dnů, byly před šest postních týdnů (bez nedělí, které nikdy nebyly postními dny) předřazeny ještě 4 dny počínaje středou. Při reformě římské liturgie po posledním koncilu se uvažovalo o zrušení Popeleční středy a přesunutí začátku postní doby na neděli. Nakonec, s ohledem na její starobylost, byla Popeleční středa zachována.
Římská stationální bohoslužba Popeleční středy u sv. Sabiny, které předcházelo žehnání popela u sv. Anastasie je známa již ve 2. pol. 5. stol. Tedy v době, kdy ještě nebyl vytvořen systém postních statií.
Popelem byli žehnání kajícníci, kteří na začátku postní doby zahajovali, často mnohaleté, kanonické pokání. Vymizením praxe kanonického pokání koncem 1. tisíciletí došlo k rozšíření označování popelem na všechny účastníky liturgie. Označování popelem je vnímáno jako znamení pokání, tj. ochoty obrácení. Prof. Richter interpretuje popel i jako znamení očištění. Rostlinný popel obsahuje potaš (uhličitan draselný), která byla užívána při výrobě mýdla.
Nověji je jako znamení postu užíváno označení olejem: „když se postíš, potři svou hlavu olejem a svou tvář umyj, abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci…“ (Mt 16,17), tak, jak je obsaženo v dnešním evangeliu. (Mt 16, 1-6.16-21)
1. čtení z proroka Joela (Jl 2, 1-2.12-17) vybízející k obrácení a postu je obsaženo již ve Würsburgském Comes (v rozahu Jl 2, 12-19), popisujícím římskou praxi v 7. století. Může být nahrazeno čtením z proroka Izaiáše (Iz 58, 1-12) vystihujícím podstatu a smysl postu.
2. čtení (2 K 5,20b – 6,10) ukazuje na další motiv postní doby – smíření.

Půst - Je mnoho vznešenějších cest...
Rituál Popeleční středy církví vzešlých z reformace

Popeleční středa ABC

Jl 2, 1-2.12-17

1Trubte na beraní roh na Sijónu, křičte na mé svaté hoře! Ať se chvějí všichni obyvatelé země, neboť přichází Hospodinův den, ano, je blízko. 2Den temnoty a soumraku, den mračna a husté temnoty, jako rozbřesk se rozprostírá na horách; početný a mocný národ, jakého nebylo od věků ani po něm nebude po mnoho let, z generace na generaci. 12Avšak i nyní je Hospodinův výrok: Navraťte se ke mně celým svým srdcem, s postem, s pláčem a s kvílením. 13Roztrhněte svá srdce, ne svá roucha a navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, protože je milostivý a soucitný, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství, slitovává se nad zlem. 14Kdo ví, snad se odvrátí, slituje a zanechá za sebou požehnání. Přídavná a litá oběť patří Hospodinu, vašemu Bohu. 15Trubte na beraní roh na Sijónu, nachystejte půst, svolejte shromáždění. 16Shromážděte lid, posvěťte shromáždění! Shromážděte starší, shromážděte děti i kojence od prsů! vyjde ženich ze své komnaty a nevěsta ze své svatební komůrky. 17 Mezi předsíní a oltářem pláčou kněží, Hospodinovi služebníci. říkají: Hospodine, pohleď s lítostí na svůj lid a nevydávej své dědictví v potupu, za pořekadlo mezi pohanskými národy. Proč by měli říkat mezi národy: Kde je jejich Bůh?

nebo Iz 58, 1-12

1Volej z plna hrdla, bez zábran; pozdvihni svůj hlas jako beraní roh a oznam mému lidu jejich přestoupení a domu Jákobovu jejich hříchy! 2Den co den se mě dotazují a mají zalíbení v poznání mých cest jako národ, který koná spravedlnost a neopouští právo svého Boha. Doptávají se mě na spravedlivá rozhodnutí, mají zalíbení v Boží blízkosti. 3Proč, když se postíme, ty to nevidíš, pokořujeme svou duši, a ty o tom nevíš? Hle, v den svého půstu si hledíte svých zájmů a utlačujete všechny své dělníky. 4Hle, postíte se jen ke sporům a hádkám a abyste bili ničemnou pěstí. Nepostěte se tak jako dnes, má-li být na výšině slyšet váš hlas. 5Což je toto půst, který si přeji, a den, kdy člověk pokořuje svou duši? Aby svěsil hlavu jako rákos a podestlal si pytlovinu a popel? Toto chceš nazývat postem a dnem, který je Hospodinu milý? 6Toto je půst, který si přeji: Rozvázat pouta ničemnosti, uvolnit řemeny jha a propustit utlačované na svobodu, zpřetrhat každé jho. 7 Když budeš lámat hladovému svůj chléb a chudé bezdomovce přivedeš do domu, když uvidíš nahého, zakryješ ho a vůči vlastnímu tělu a krvi nebudeš lhostejný, 8tehdy tvé světlo vytryskne jako rozbřesk a rychle vzejde tvé uzdravení; před tebou půjde tvá spravedlnost a za tebou půjde Hospodinova sláva. 9Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, budeš křičet o pomoc a řekne: Zde jsem; jestliže odstraníš ze svého středu jho, ukazování prstem a mluvení zla. 10Poskytneš-li ze svého hladovému a strádajícího nasytíš, v temnotě vyjde tvé světlo a tvůj soumrak bude jako poledne. 11A Hospodin tě povede ustavičně, nasytí tvou duši i na vyprahlých místech a dodá svěžesti tvým kostem. Budeš jako zavlažovaná zahrada a jako vodní zdroj, jehož voda nebude vysychat. 12 Ti, kteří z tebe vyjdou, vybudují odvěké trosky, upevníš základy, které trvaly z generace na generaci. A nazvou tě tím, kdo zazdívá trhliny a obnovuje stezky k obydlím.

Ž 51

3Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého milosrdenství! Podle svého hojného slitování vymaž má přestoupení! 4Dokonale mě umyj od mého provinění a od mého hříchu mě očisti. 5Já svá přestoupení uznávám, svůj hřích mám před sebou ustavičně. 6Proti tobě samému jsem zhřešil, udělal jsem to, co je zlé v tvých očích. A tak jsi spravedlivý, když mluvíš, jsi dokonalý, když konáš soud. 7Hle, byl jsem zplozen v nepravosti, matka mě počala v hříchu. 8Hle, ty máš zalíbení v niterné opravdovosti a vskrytu mi dáváš poznat moudrost. 9Očisti mě od hříchu yzopem, a budu čistý, umyj mě, a budu nad sníh bělejší. 10Dej, ať uslyším veselí a radost, ať se zaradují kosti, kterés zdeptal. 11 Skryj svou tvář před mými hříchy a všechna má provinění vymaž. 12Stvoř mi čisté srdce, ó Bože! Obnov v mém nitru pevného ducha! 13Neodvrhuj mě od své tváře, svého svatého Ducha mi neber! 14Vrať mi veselí ze své spásy a upevni ve mně šlechetného ducha. 15Budu vyučovat vzpurníky tvým cestám a hříšníci se navrátí k tobě. 16Uchraň mě před proléváním krve, Bože! Bože, má spáso, můj jazyk jásá nad tvou spravedlností. 17Panovníku, otevři mé rty, má ústa budou zvěstovat tvou chválu.

2 K 5, 20b - 6,10

Na místě Kristově prosíme: Smiřte se s Bohem. 21Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností. 1 Jako Boží spolupracovníci vás také napomínáme, abyste Boží milost nepřijali nadarmo. 2Neboť praví: ‚Ve vítaný čas jsem tě vyslyšel a v den záchrany jsem ti pomohl.‘ Hle, nyní je nanejvýš vítaný čas, hle, nyní je den záchrany. 3Nikomu nedáváme v ničem důvod k pohoršení, aby tato služba nebyla pohaněna. 4Ve všem se představujeme jako Boží služebníci: v mnohé vytrvalosti, v souženích, v tlacích, v úzkostech, 5v ranách, ve vězeních, ve zmatcích, v těžkých pracích, ve bděních, v postech, 6v čistotě, v poznání, v trpělivosti, v dobrotě, v Duchu svatém, v lásce bez přetvářky, 7ve slovu pravdy, v moci Boží; skrze zbroj spravedlnosti v pravici i v levici. 8skrze slávu i potupu, skrze pomluvu i pochvalu, jako svůdcové, a přece pravdiví, 9jako neznámí i uznávaní, jako umírající -- a hle, jsme naživu, jako trestaní, ale ne usmrcovaní, 10jako zarmucovaní, avšak stále se radující, jako chudí, avšak mnohé zbohacující, jako nic nemající, a přece všechno vlastnící.

Mt 6, 1-6.16-21

1„ Dávejte si pozor, abyste nekonali svou spravedlnost před lidmi, jim na odiv. jinak nemáte odměnu u svého Otce, který je v nebesích.“ 2„Když tedy dáváš almužnu. nevytrubuj to před sebou, jak to činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. Amen, pravím vám: Mají svou odměnu. 3Ale když ty dáváš almužnu. ať tvá levice nepozná, co činí pravice, 4aby tvá almužna zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.“ 5„A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, stojíce v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají svou odměnu. 6Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, zavři za sebou dveře a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně. 16„Když se postíte, nebývejte zasmušilí jako pokrytci; ti se totiž tváří ztrápeně. aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají svou odměnu. 17Ale ty, když se postíš, potři svou hlavu olejem a svou tvář umyj, 18abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí.“ 19„Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde se zloději prokopávají a kradou. 20Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou. 21Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“