Jste zde

Ekumenický lekcionář


dnes (2018-10-19)
předchozí < den (2018-10-19) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující


Texty pro 19. říjen 2018, Pátek před 29. nedělí v mezidobí B


Kalendarium


Popis lekcionáře

Obecná charakteristika nedělního lekcionáře v mezidobí cyklu B
Evangelia jsou volena (3.-33. neděle) semikontinuálně z Marka. Výjimku tvoří 6. kapitola Janova evangelia zařazená o 17.-21. neděli.
2. čtení jsou vybrána semikontinuálně z 2. listu Korinťanům (7.-14. neděle), Efesanům (15.-21. neděle), listu Jakubova (22.-26. neděle), listu Židům (27.-33. neděle).
1. čtení nabízí semikontinuálně Přední proroky (resp. „Davidovskou literaturu“): 1. knihu Samuelovu (9.-12. neděle); 2. knihu Samuelovu (13.-19. neděle), 1. knihu královskou (20.-21. neděle, Velepíseň (22. neděle), Přísloví (23.-25. neděle), Ester (26. neděle), Job (27.-30. neděle) a Ruth (32.-32. neděle). Na 1. čtení je vždy tématicky navázán příslušný žalm.


29. neděle v mezidobí B
2. nedělní čtení (Žd 5, 1-10) a evangelium (Mk 10, 35-45) spojuje téma kněžské služby.
V 1. čtení (Jb 38, 1-7.(34-41) Hospodin hovoří k Jobovi z vichřice.

Ve SZ čteních celý týden pokračuje Job. Ve čtvrtek (Jb 36, 1-16) hovoří Elihúa, syn Berakeelův.Jeho vyznání pokračuje i v pátek (Jb 37, 1-24). V sobotním čtení, které navazje na nedělní (Jb 39, 1-30) Jobovi odpovídá Bůh. Řeč pokračuje v pondělí (Jb 40, 1-24), úterý (Jb 41, 1-11) a ve středu (Jb 41, 12-26)

NZ čtení čtvrtku (Ř 15, 7-13) souvisí s 2. nedělním: „Kristus se stal služebníkem...“ (Ř 17,8). Podobně v pátek (Zj 17, 1-18): „Beránek je přemůže, protože je Pán Pánů a Král králů...“ (Zj 17,14).
NZ čtení pondělí (Žd 6, 1-12) a bezprostředně následující v úterý (Žd 6, 13-20) jsou pokračováním nedělního 2. čtení.
Sobotníní evangelium (L 22, 24-30) pojednávající o službě souvisí s evangeliem nedělním. Podobně evangelium středeční (J 13, 1-17).

Pátek před 29. nedělí v mezidobí B

Ž 104, 1-9.24.35b

1Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, můj Bože, jsi velmi veliký! Oblékls nádheru a důstojnost. 2Halíš se světlem jako pláštěm, roztahuješ nebesa jako stanovou plachtu. 3Na vodách kladeš trámy svých komnat, z oblaků si činíš vůz, vznášíš se na perutích větru. 4Činíš si z větrů své posly, své služebníky z planoucího ohně. 5Založil zemi na základech -- nepohne se na věky věků. 6Hlubinu jsi přikryl jako pláštěm, nad horami stály vody. 7Před tvými hrozbami utíkaly, před hřmotem tvého hromobití se v hrůze rozprchly. 8Vystoupila pohoří, vody klesly do údolí, do míst, která jsi jim určil. 9Vymezils jim hranice, které nepřekročí. Nevrátí se, aby zaplavily zemi. 24Jak mnohá jsou tvá díla, Hospodine! Všechna jsi je moudře učinil. Země je plná tvých tvorů. Haleluja!

Jb 37, 1-24

1Ano, mé srdce se kvůli tomu otřese, že až ze svého místa vyskočí. 2Naslouchejte bedlivě burácení jeho hlasu, rachotu hromu, jež vychází z jeho úst. 3Pod celými nebesy ho posílá, k okrajům země své světlo. 4Za ním zařve hlas, jeho vznešenost hlasitě zahřmí. Blesky nezadrží, až bude jeho hlas slyšet. 5Bůh obdivuhodně zahřmí svým hlasem, činí velké věci, které nepochopíme. 6Neboť zavolá na sníh: Padej na zem, též i na průtrž deště, a ve své síle padá průtrž dešťů. 7Na ruku každého člověka umístí pečeť, aby všichni lidé poznali jeho dílo. 8Zvěř zalézá do houští a přebývá ve svých doupatech. 9Vichřice se přižene ze své kobky, chlad od severního větru. 10Božím dechem vzniká led, vodní plocha se ocitá v sevření. 11I mračno obtěžká vláhou, jeho světlo rozptýlí oblak. 12Ty se pak podle jeho úmyslů valí v kruzích, aby na povrchu celé země vykonaly všechno, co jim přikáže. 13Užije toho ať už jako trestající hole, ať už ku prospěchu své země, ať už na důkaz milosrdenství. 14Naslouchej tomu, Jóbe, zastav se a zvažuj obdivuhodné Boží skutky. 15Rozumíš snad tomu, čím je Bůh pověří, když dovolí, aby se zaskvělo světlo jeho oblaku? 16Rozumíš snad letům oblaku a podivuhodným skutkům toho, jehož poznání je úplné? 17Ty, jenž máš horká roucha, když se v poledne země utiší, 18můžeš spolu s ním rozprostřít oblaka pevná jako zrcadlo odlité z kovu? 19Oznam nám, co mu máme říci? Kvůli zatemněnosti si to nedokážeme srovnat v hlavě. 20Bude mu snad sděleno, že hodlám promluvit? Copak mu mohl někdo něco říci, když je zmatený? 21Lidé však ještě nemohli spatřit světlo zářící v oblacích, dokud nepřešel vítr a nepročistil je. 22Od severu přichází zlatá záře, hrůzu vzbuzující majestát kolem Boha. 23Všemohoucího, toho jsme nemohli postihnout. Jeho moc je veliká a přitom právo ani plnou spravedlnost nepotlačuje. 24Proto se ho lidé bojí, nehledí ani na žádného, kdo má moudré srdce.

Zj 17, 1-18

1Tu přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: „Pojď, ukážu ti soud nad tou velikou smilnicí, která sedí na mnohých vodách, 2se kterou smilnili králové země a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.“ 3A odnesl mne v Duchu do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové barvy, plné rouhavých jmen, mající sedm hlav a deset rohů. 4Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny a perlami; ve své ruce měla zlatou číši plnou ohavností a nečistot svého smilstva 5a na svém čele měla napsané jméno: ‚Tajemství, Babylon, ten veliký, matka smilnic a ohavností země.‘ 6Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji uviděl. 7Anděl mi řekl: „Proč jsi užasl? Já ti řeknu tajemství té ženy a šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů. 8Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit z bezedné propasti a jít do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa v knize života, užasnou, až uvidí, že ta šelma byla a není, a opět přijde. 9Zde je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů: 10pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko. 11A šelma, která byla a není, je tím osmým; je z těch sedmi a jde do záhuby. 12Těch deset rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří královskou moc ještě nepřijali, ale pravomoc jako králové mají přijmout na jednu hodinu spolu s šelmou. 13Ti budou mít stejný úmysl a svou sílu a moc dají šelmě. 14Ti budou válčit s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení a věrní.“ 15Ještě mi řekl: „Vody, které jsi viděl, kde ta smilnice sedí, jsou lidé a zástupy, národy a jazyky. 16Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nenávidět smilnici a učiní ji zpustlou a nahou, budou jíst její maso a spálí ji v ohni. 17Neboť Bůh dal do jejich srdcí, aby uskutečnili jeho úmysl, jednali jednomyslně a dali šelmě svou královskou moc, dokud nebudou dokonána Boží slova. 18A ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, které má královskou moc nad králi země.“