Středa předposledního týdne po Zjevení II.

Mdr 18, 5-9. 14-15

5Protože se uradili, že budou zabíjet nemluvňata svatých, z nichž jedno dítě bylo odloženo a zachráněno, odňal jsi jim za trest mnoho dětí a společně je zahubil přívalem vod.

6Ona noc byla našim otcům předem ohlášena, aby bezpečně věděli, jakým přísežným slibům uvěřili, a byli pokojné mysli.

7Tvůj lid očekával záchranu spravedlivých a záhubu nepřátel.

8Neboť čím jsi potrestal naše protivníky, tím jsi oslavil nás, které sis povolal.

9Vždyť zbožné děti dobrých praotců skrytě přinášely oběť velikonočního beránka a uložily si svorně božský zákon, že svatí se budou podílet rovným dílem na týchž věcech, ať příznivých, ať nebezpečných. Už tehdy začali zpívat chvalozpěvy otců.

14Když totiž všude zavládlo hluboké mlčení a noc ve svém běhu byla v půli cesty,

15tvé všemohoucí slovo se náhle sneslo jako nelítostný bojovník z královského trůnu na nebesích doprostřed země odsouzené k záhubě. Jako břitký meč přinášelo tvůj neodvolatelný rozkaz,

Ž 68, 8-11. 20-21

8Bože, když jsi táhl před svým lidem, když jsi kráčel pustou krajinou 9třásla se země a z nebes kanulo před Bohem — tím ze Sínaje — před Bohem, Bohem Izraele. 10Vydatnými dešti jsi skrápěl, Bože, své dědictví; a když bylo vysíleno, tys je posiloval. 11Tvé houfy se v něm usadily. Bože, ve své dobrotě ses postaral o chudého. 20Požehnán buď Panovník, den ze dne nás nosí jako břímě; Bůh je naše spása. Sela. 21Tento Bůh je nám Bohem, který vytrhuje. Hospodin je Pánem i končin smrti.

Mk 11, 24

Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, přijali, a budete to mít.

Mk 11, 12-14.20-25

12Když Ježíš s učedníky následujícího dne vyšli z Betanie, dostal Ježíš hlad. 13A z dálky uviděl fíkovník, který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období fíků. 14I řekl mu: „Ať již navěky z tebe nikdo ovoce nejí!“ A jeho učedníci to slyšeli. 20A když šli ráno kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů. 21Petr se rozpomenul a řekl mu: „Rabbi, hleď, ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý.“ 22Ježíš jim na to řekl: „Mějte víru Boží. 23Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘ a nezapochyboval by ve svém srdci, ale věřil by, že co říká, se děje, bude to mít. 24Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, přijali, a budete to mít. 25A kdykoliv stojíte a modlíte se, odpouštějte, máte-li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení.