Středa po 1. neděli v době postní II.

Gn 4, 1-16

1I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Řekla: Vytvořila jsem muže s Hospodinem. 2Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí, ale Kain se stal rolníkem. 3Po nějakém čase se stalo, že Kain přinesl z plodů země obětní dar Hospodinu. 4I Ábel obětoval, avšak on přinesl z prvorozených svého stáda a z nich ty tučné části. A Hospodin shlédl na Ábela a na jeho obětní dar, 5ale na Kaina a na jeho obětní dar neshlédl. Kain vzplanul velikým hněvem a jeho tvář opadla. 6Hospodin Kainovi řekl: Proč jsi vzplanul hněvem a proč tvoje tvář opadla? 7Cožpak nebudeš pozdvižen, budeš-li jednat správně? A jestli nebudeš jednat správně, ve dveřích číhá hřích. Dychtí po tobě, ale ty nad ním máš vládnout. 8Kain řekl svému bratru Ábelovi: Pojďme na pole. A stalo se, když byli na poli, že Kain povstal proti svému bratru Ábelovi a zabil ho. 9Hospodin řekl Kainovi: Kde je tvůj bratr Ábel? On odpověděl: Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra? 10Hospodin řekl: Cos to udělal? Slyš, krev tvého bratra ke mně křičí ze země! 11A nyní budeš proklet a vyvržen ze země, která otevřela svá ústa, aby ze tvé ruky přijala krev tvého bratra. 12Když budeš obdělávat zemi, již ti nevydá svou sílu. Budeš na zemi bezdomovcem a tulákem. 13Kain Hospodinu odpověděl: Můj trest je větší, než se dá unést. 14Hle, dnes jsi mne vyhnal z povrchu země a před tvou tváří se budu muset ukrývat. Budu na zemi bezdomovcem a tulákem a každý, kdo mě najde, mne bude moci zabít. 15Hospodin mu řekl: Ne tak. Kdokoliv by Kaina zabil, přivodí si sedminásobnou pomstu. A Hospodin vložil na Kaina znamení, aby ho nikdo, kdo ho najde, nezabil. 16Kain odešel od Hospodina a pobýval v zemi Nódu na východ od Edenu.

Ž 119, 9-16

9Jak si chlapec udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat tvé slovo. 10Hledám tě celým svým srdcem, nenech mě zbloudit od svých příkazů. 11Tvou řeč uchovávám v srdci, abych proti tobě nehřešil. 12Hospodine, jsi požehnaný! Vyuč mě svým ustanovením. 13Svými rty vyprávím o všech nařízeních tvých úst. 14Z cesty tvých svědectví se veselím jako z celého svého majetku. 15Přemýšlím o tvých přikázáních a hledím na tvé stezky. 16Tvá ustanovení jsou mi potěšením; nezapomínám na tvé slovo.

Př 3, 19-26

19Moudrostí Hospodin položil základy země, rozumností upevnil nebesa. 20Jeho poznáním se rozevřely hlubiny a oblaky kanou rosu. 21Můj synu, ať nesejdou z tvých očí; střež obezřetnost a rozvahu 22a budou životem pro tvou duši a ozdobou pro tvůj krk. 23Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou a tvoje noha neklopýtne. 24Když ulehneš, nebudeš se strachovat; lehneš si, a tvůj spánek bude příjemný. 25Neboj se náhlého strachu, ani když přijde ničivá bouře na ničemy. 26Neboť Hospodin ti bude po boku a bude chránit tvou nohu před polapením.

srov. Mt 5, 19

19Kdo by zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. Kdo by je však činil a učil, ten bude v království Nebes nazván velkým.

Mt 5, 17-19

17„Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. 18Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. 19Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. Kdo by je však činil a učil, ten bude v království Nebes nazván velkým.