Sobota po 4. neděli velikonoční II.

Sk 11, 27-30

27V těch dnech sestoupili z Jeruzaléma do Antiochie proroci. 28Jeden z nich, jménem Agabos, povstal a naznačil skrze Ducha, že nastane veliký hlad po celém světě; ten skutečně nastal za Klaudia. 29Proto si všichni učedníci určili, každý podle svých možností, co pošlou ku pomoci bratřím bydlícím v Judsku. 30Také to učinili a sbírku poslali starším prostřednictvím Barnabáše a Saula.

Ž 133, 1-3

1Hle, jak je dobré a příjemné, když bratři přebývají pospolu. 2Jako vonný olej na hlavě, stékající na vous, na vous Áronův, stékající na otvor jeho roucha, 3jako chermónská rosa, jež padá na sijónské hory. Tam totiž Hospodin přikázal své požehnání, život až navěky.

1K 12, 27-31; 14, 1a

27Vy jste tělo Kristovo a jednotlivě jste jeho údy. 28A v církvi Bůh ustanovil nejprve apoštoly, za druhé proroky, za třetí učitele, potom projevy moci, potom dary uzdravování, pomoci, vedení, druhy jazyků. 29Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Mají snad všichni projevy moci? 30Mají snad všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Nebo je snad všichni vykládají? 31Vy však usilujte o větší dary milosti. A ukazuji vám ještě mnohem vzácnější cestu. 1Usilujte o lásku.

srov. J 7, 33b

Ještě krátký čas budu s vámi a pak odejdu k tomu, který mne poslal.

J 7, 32-36

32Farizeové se doslechli, že to zástup o něm říká; a tak velekněží a farizeové poslali strážce, aby ho zajali. 33Tu Ježíš řekl: „Ještě krátký čas budu s vámi a pak odejdu k tomu, který mne poslal. 34Budete mne hledat, ale nenaleznete mne. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“ 35Židé si mezi sebou řekli: „Kam tento člověk hodlá jít, že my ho nenajdeme? Chce snad jít do řecké diaspory a učit pohany? 36Co znamená to slovo, které řekl: ‚Budete mne hledat, ale nenaleznete mne, a kde jsem já, tam vy nemůžete přijít‘?“