Představení Páně – 2.2.

Mal 3, 1-4a

1Hle, posílám svého posla a připraví cestu přede mnou. Panovník, kterého hledáte, vstoupí náhle do svého chrámu, posel smlouvy, jehož si přejete, hle, přijde, praví Hospodin zástupů. 2Kdo vydrží den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se ukáže? Vždyť on je jako zlatníkův oheň a pradlákův louh. 3Posadí se jako zlatník a čistič stříbra, pročistí syny Léviho, přečistí je jako zlato a stříbro a budou Hospodinu přinášet spravedlivé přídavné oběti 4a Hospodinu bude přídavná oběť Judy a Jeruzaléma příjemná

Ž 24, 1-4a. 6-7. 10

1Hospodinu patří země a vše, co je na ní, celý svět a všichni jeho obyvatelé. 2Vždyť on ji založil na vodách, upevnil ji na vodních proudech. 3Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? Kdo stane na jeho svatém místě? 4Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, 6Takové je pokolení těch, kdo hledají Boha. Jákob — to jsou ti, kteří vyhledávají tvou tvář. 7Brány, pozdvihněte své hlavy. Věčné vchody, zvedněte se! Vchází Král slávy! 10Kdo to je, ten Král slávy? Hospodin zástupů — on je Král slávy!

Ř 15, 8-12

8Neboť pravím, že Kristus se stal služebníkem obřezaných pro pravdu Boží, aby potvrdil zaslíbení daná otcům 9a aby národy slavily Boha za jeho milosrdenství, jak je napsáno: ‚Proto ti vzdám chválu mezi národy a tvému jménu budu zpívat chvály.‘ 10A dále praví: ‚Zaradujte se, národy, spolu s jeho lidem.‘ 11A opět: ‚Chvalte Pána všechny národy, ať jej velebí všichni lidé.‘ 12A dále praví Izaiáš: ‚Bude kořen Isajův, ten, jenž povstane, aby vládl národům; v něj budou pohané doufat.‘

L 2, 30. 32

30neboť mé oči spatřily tvou záchranu, 32světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“

L 2, 22-40

22A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána, 23jak je napsáno v Pánově zákoně: ‚Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, bude nazván svatý Pánu‘, 24a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, ‚párek hrdliček nebo dvě holoubata‘. 25A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm. 26Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. 27Ten přišel v Duchu do chrámu. Když rodiče přinesli chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona, 28on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil Bohu a řekl: 29„Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji, 30neboť mé oči spatřily tvou záchranu, 31kterou jsi připravil před tváří všech lidí, 32světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“ 33Jeho otec a matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno. 34Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: „Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, jemuž bude odpíráno — 35i tvou vlastní duší pronikne meč — aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí.“ 36A byla tam prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta již byla velmi pokročilého věku; s mužem žila sedm let od svého panenství 37a vdovou byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, posty a prosbami sloužila Bohu dnem i nocí. 38A v té hodině přistoupila, děkovala Bohu a říkala o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma. 39A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. 40Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla s ním.