Pátek 2. postního týdne II.

1. čtení Dt 16, 1-4

1Zachovávej měsíc ábíb a slav Velikonoce Hospodinu, svému Bohu, protože v měsíci ábíbu tě Hospodin, tvůj Bůh, vyvedl v noci z Egypta. 2Na místě, které Hospodin vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, obětuj jako velikonoční oběť Hospodinu, svému Bohu, brav a skot. 3Nejez k němu nic kvašeného; po sedm dní k němu jez nekvašené chleby, chléb soužení, protože jsi ve spěchu vyšel z egyptské země, abys pamatoval na den, kdy jsi vyšel z egyptské země, po všechny dny svého života. 4Na celém tvém území ať u tebe není po sedm vidět dní kvas; z masa, které obětuješ večer prvního dne, nezůstane nic do rána.

srov. Ž 77, 3-4. 4d. 12a. 12-14

3V den svého soužení jsem hledal Panovníka, v noci jsem k němu vztahoval ruku a neoblevoval jsem, má duše se nenechala utěšit. 4Rozpomínám se na Boha a úpím, přemýšlím a klesám na duchu. Klesám na duchu. Připomínám si Hospodinovy činy, 12Připomínám si Hospodinovy činy, ano, vzpomínám na tvé divy v dávnověku. 13Rozjímám o všech tvých skutcích a přemýšlím o tvých činech. 14Bože, tvá cesta je svatá. Který bůh je velký jako tento Bůh?

2. čtení 2Pa 35, 1-7. 10-18

1Jóšijáš slavil v Jeruzalémě Velikonoce Hospodinu. Čtrnáctého dne prvního měsíce zabíjeli velikonoční oběti. 2Ustanovil kněze do jejich služby a posilnil je pro službu Hospodinova domu. 3Řekl lévitům, kteří vyučovali celý Izrael a byli svatí Hospodinu: Dejte svatou truhlu do domu, který postavil izraelský král Šalomoun, syn Davidův. Nemusíte ji už nosit na ramenou. Nyní služte Hospodinu, svému Bohu, a jeho lidu Izraeli. 4Připravte se podle domu svých otců, podle svých oddílů, jak je v zápisu izraelského krále Davida a v zápisu jeho syna Šalomouna. 5Postavte se ve svatyni podle tříd domu otců svých bratrů, synů lidu, oddíl domu otců na lévity. 6Zabíjejte velikonoční oběti, posvěťte se a připravte to pro své bratry, aby se jednalo podle Hospodinova slova vydaného prostřednictvím Mojžíše. 7Jóšijáš daroval synům lidu brav, beránky a kůzlata, to vše na velikonoční oběti pro všechny, kdo tam byli, v počtu třicet tisíc kusů a tři tisíce kusů skotu. To bylo z králova majetku. 10Služba byla připravena: Kněží se postavili na své místo a lévité do svých oddílů podle králova příkazu. 11Zabíjeli velikonoční oběti, kněží kropili jejich krví a lévité stahovali kůži. 12Oddělovali části pro zápalné oběti, aby je dali skupinám synů lidu podle domu otců na obětování Hospodinu, jak je psáno v knize Mojžíšově. Totéž činili se skotem. 13Velikonoční oběť pekli na ohni podle nařízení, zatímco svaté věci vařili v hrncích, kotlících a mísách a rychle nosili všem synům lidu. 14Potom připravili také pro sebe a kněze, protože kněží, synové Áronovi, přinášeli zápalné oběti a tučné části až do noci, takže lévité připravili oběť pro sebe a kněze, syny Áronovy. 15Zpěváci, synové Asafovi, byli na svých stanovištích podle příkazu Davida, Asafa, Hémana a králova vidoucího Jedútúna; tak i vrátní byli v každé bráně. Nemuseli opustit svou službu, protože jejich bratři lévité pro ně oběť připravili. 16Onoho dne byla připravena všechna Hospodinova služba, aby slavili Velikonoce a přinášeli zápalné oběti na Hospodinově oltáři podle příkazu krále Jóšijáše. 17V té době slavili synové Izraele, kteří tam byli, Velikonoce a svátek nekvašených chlebů po sedm dní. 18Takové Velikonoce se v Izraeli neslavily ode dnů proroka Samuela. Žádný z izraelských králů neslavil takové Velikonoce, jaké slavil Jóšijáš, kněží, lévité a všichni Judejci a Izraelci, kteří tam byli, a obyvatelé Jeruzaléma.

srov. Ž 81, 4-6b. 9a. 7-8c. 10

4Při novoluní trubte na beraní roh, při úplňku, v den našeho svátku, 5neboť to je ustanovení pro Izrael, nařízení Boha Jákobova. 6Ustanovil to jako svědectví v Josefovi, když vytáhl proti zemi egyptské. 9Slyš, můj lide, svědčím proti tobě! 7Zbavil jsem jeho rameno břemene, jeho ruce mohly pustit koš. 8V soužení jsi volal a já jsem tě vytrhoval, odpovídal jsem ti skryt v hromobití, 10Nebude v tobě cizí bůh, nebudeš se klanět cizáckému bohu!

3, čtení Lv 6, 17; 7, 1-6

17Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 1Toto je zákon o oběti za vinu. Je to nejsvětější věc. 2Na místě, kde se zabíjejí zápalné oběti, se budou zabíjet oběti za vinu. Jejich krví se pokropí oltář ze všech stran. 3Přinese všechen její tuk: tučný ocas, tuk pokrývající vnitřnosti, 4obě ledviny a tuk, který je na nich a na slabinách, a jaterní lalok, který odstraní s ledvinami. 5Kněz to bude obětovat na oltáři jako ohnivou oběť Hospodinu. To je oběť za vinu. 6Bude ji jíst každý mužského pohlaví mezi kněžími. Bude se jíst na svatém místě; je to nejsvětější věc.

srov. He 9, 11a. 12b. 15

11Ale když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra 12skrze svou vlastní krev jednou provždy do svatyně, 15Proto je prostředníkem nové smlouvy, aby po jeho smrti, která nastala pro vykoupení z přestoupení spáchaných za první smlouvy, přijali zaslíbení věčného dědictví ti, kdo jsou povoláni.

4. čtení Jr 11, 18-20

18Hospodin mi to dal poznat a dozvěděl jsem se to. Tehdy jsi mi ukázal jejich činy. 19Byl jsem jako krotký beránek vedený na porážku, ani jsem nevěděl, že proti mně vymýšlejí plán: Zničme strom i s jeho ovocem, vytněme jej ze země živých a jeho jméno už nebude připomínáno. 20Hospodine zástupů, který soudíš spravedlivě, který zkoumáš ledví i srdce, kéž na nich uzřím tvoji pomstu, protože tobě jsem přenechal svůj spor.

srov. Ž 22, 7-9. 20. 21a. 22a. 23. 29

7Ale já jsem červ a ne člověk, potupa pro lidi, lidem opovržený. 8Všichni, kdo mě vidí, se mi posmívají. Pošklebují se, potřásají hlavou. 9Spolehni se na Hospodina! Ať ho vytrhne, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil! 20Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj, má sílo, pospěš mi na pomoc! 21Vysvoboď mou duši od meče 22Zachraň mě ze lví tlamy 23Tvé jméno budu zvěstovat svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit. 29Vždyť království náleží Hospodinu, on panuje nad národy.