Letnice

Sk 2, 1-11

1Když nastal den Letnic, byli všichni spolu na jednom místě. 2Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. 3A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden. 4Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. 5V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem. 6A když se ozval ten zvuk, sešlo se mnoho lidí a byli zmateni, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. 7Všichni byli ohromeni a udiveně říkali: „Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci? 8Jak to, že každý z nás slyší svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili? 9Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, 10Frygie a Pamfylie, Egypta a oblastí Libye u Kyrény a návštěvníci z Říma, 11Židé i proselyté, Kréťané a Arabové: všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci Boží.“

Ž 104, 1ab. 24a. 24c. 29b-31. 34

1Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, můj Bože, jsi velmi veliký! 24Jak mnohá jsou tvá díla, Hospodine! Země je plná tvých tvorů. Když jim odejmeš ducha, hynou a navracejí se v prach. 30Když posíláš svého ducha, jsou stvořeni. Tak obnovuješ tvář země. 31Kéž Hospodinova sláva trvá věčně! Kéž se Hospodin raduje ze svého díla! 34Kéž ho mé promlouvání potěší — já se raduji v Hospodinu!

1 K 12, 1-11

 1Co se týká duchovních projevů, bratři, nechci, abyste byli v nevědomosti. 2Víte, že když jste byli pohané, bývali jste neodolatelně vlečeni k němým modlám. 3Proto vám oznamuji, že žádný, kdo mluví v Duchu Božím, neřekne: ‚Ježíš buď proklet,‘ a nikdo nemůže říci: ‚Pán Ježíš,‘ jedině v Duchu svatém. 4Jsou rozdíly v darech milosti, ale tentýž Duch; 5jsou rozdíly v službách, ale tentýž Pán; 6a jsou rozdíly v působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech. 7Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu. 8Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož Ducha slovo poznání; 9dalšímu víra v témž Duchu, jinému dary uzdravování v témž Duchu; 10jinému působení mocných činů, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, dalšímu druhy jazyků, jinému pak výklad jazyků. 11Avšak to všechno působí jeden a týž Duch, který rozděluje každému jednotlivě, jak sám chce.

Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věřících a zažehni v nich oheň své lásky.

J 14, 15-20

15„Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání. 16A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost — 17Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude. 18Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám. 19Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí, vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít. 20V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.