Bílá sobota
Ráno u hrobu
čtení Gn 6, 9b-8, 21a
Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve své generaci; Noe chodil s Bohem. 10Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta. 11Země však byla před Bohem zkažená; země byla plná násilí. 12Bůh hleděl na zemi, a hle, byla zkažená, protože všechno tvorstvo na zemi pokazilo svou cestu. 13I řekl Bůh Noemu: Přede mne přišel konec všeho těla, protože země je plná jejich násilí. Hle, zničím je spolu se zemí. 14Udělej si archu z goferového dřeva. V arše udělej komůrky a vysmol ji smolou zevnitř i zvnějšku. 15A udělej ji takto: Délka archy bude tři sta loket, její šířka padesát loket a její výška třicet loket. 16U archy udělej světlík a ukonči ho loket odshora. Vchod archy umísti v jejím boku a udělej v ní dolní, druhé a horní podlaží. 17A hle, já přivedu potopu, vody na zemi, abych zničil pod nebem všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zahyne. 18Ale s tebou ustanovím svou smlouvu. Vejdeš do archy ty a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů. 19A ze všeho živého, z veškerého tvorstva, uvedeš pár od každého druhu do archy, aby s tebou zůstal naživu; budou to samec a samice. 20Z ptactva podle jeho druhů, ze zvěře podle jejích druhů a ze všech zemských plazů podle jejich druhů pár od každého druhu přijdou k tobě, aby byli zachováni při životě. 21A ty si seber ze všech druhů potravy, co se dá jíst, a shromáždi to k sobě. Bude to k jídlu pro tebe i pro ně. 22A Noe to udělal. Udělal všechno tak, jak mu Bůh přikázal.
Pak Hospodin řekl Noemu: Vejdi ty a celá tvá rodina do archy, neboť jsem viděl, 1že v této generaci jsi přede mnou spravedlivý jen ty. 2Ze všech čistých zvířat vezmeš s sebou po sedmi párech, vždy samce a jeho samici, a ze zvířat, která nejsou čistá, pár, samce a jeho samici. 3Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby na povrchu celé země zůstalo naživu potomstvo. 4Protože již za sedm dnů sešlu na zemi déšť trvající čtyřicet dní a čtyřicet nocí a vyhladím z povrchu země vše živé, jež jsem učinil. 5A Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal. 6Noemu bylo šest set let, když nastala potopa, vody na zemi. 7I vešel Noe a jeho synové, jeho žena i ženy jeho synů s ním před vodami potopy do archy. 8Z čistých zvířat i ze zvířat, která nejsou čistá, z ptactva i ze všeho, co se hýbe na zemi, 9vždy po párech vešli k Noemu do archy, samec a samice tak, jak Bůh přikázal Noemu. 10I stalo se za sedm dnů, že vody potopy přišly na zemi. 11V šestistém roce života Noeho, ve druhém měsíci v sedmnáctém dni měsíce — v tom dni se rozevřely všechny prameny veliké hlubiny a uvolnily se nebeské průduchy. 12A na zemi nastal déšť trvající čtyřicet dnů a čtyřicet nocí. 13Právě toho dne vešli Noe i Šém, Chám a Jefet, synové Noeho, žena Noeho a tři ženy jeho synů s nimi do archy, 14oni i všechna zvěř podle svých druhů, všechen dobytek podle svých druhů, všichni plazi pohybující se na zemi, podle svých druhů, všichni létavci podle svých druhů, každý pták, každý okřídlenec. 15Vešli k Noemu do archy po párech ze všeho tvorstva, v němž byl duch života. 16Přicházeli vždy samec a samice z veškerého tvorstva; vešli tak, jak mu Bůh přikázal. A Hospodin za ním zavřel. 17Potopa na zemi trvala čtyřicet dnů, voda přibývala, zvedla archu a ta stoupala od země. 18Vody se na zemi rozmáhaly a velmi přibývaly a archa plula po povrchu vod. 19Vody se na zemi převelice rozmáhaly, až byly přikryty všechny vysoké hory všude pod nebem. 20Vody se rozmohly na patnáct loket výše, když byly přikryty hory. 21A zahynulo všechno tvorstvo pohybující se na zemi — ptactvo, dobytek i zvěř, veškerá havěť hemžící se na zemi i všichni lidé. 22Všechno, co mělo ve svém chřípí dech života, všechno, co bylo na souši, zemřelo. 23Tak Bůh vyhladil vše živé z povrchu země od lidí až po zvěř, po plazy a po nebeské ptactvo, vše bylo smeteno ze země. Zůstal jenom Noe a to, co bylo s ním v arše. 24A vody se nad zemí rozmáhaly sto padesát dnů.
1Bůh však pamatoval na Noeho, na všechnu zvěř i na všechen dobytek, který byl s ním v arše, a Bůh nechal nad zemí vanout vítr a vody opadaly. 2Prameny hlubiny a nebeské průduchy byly zacpány a déšť z nebe byl zadržen. 3A voda ze země postupně a vytrvale ustupovala, takže po sto padesáti dnech vody ubylo 4a v sedmém měsíci sedmnáctého dne měsíce archa spočinula na pohoří Araratu. 5Vody postupně ubývalo až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor. 6A po čtyřiceti dnech Noe otevřel v arše okno, které udělal, 7a vypustil havrana, který odlétal a vracel se, dokud voda ze země nevyschla. 8Pak vypustil holubici, aby viděl, zda už voda ustoupila z povrchu země. 9Ale holubice nenalezla pro svou nohu místo odpočinku a vrátila se k němu do archy, protože voda ještě byla na povrchu celé země. Vztáhl ruku, vzal ji a přinesl ji k sobě do archy. 10Dychtivě čekal ještě dalších sedm dní a znovu z archy vypustil holubici. 11Holubice se k němu k večeru vrátila, a hle, v zobáku měla čerstvě utržený olivový list. Noe poznal, že voda ze země ustoupila. 12Čekal ještě dalších sedm dnů a vypustil holubici, ale již se k němu znovu nevrátila. 13V šestistém prvém roce života Noeho v prvním dni prvního měsíce voda ze země začala osychat. Noe sundal příkrov archy a viděl, hle, povrch země osychal. 14Ve druhém měsíci, ve dvacátém sedmém dni měsíce země vyschla. 15I promluvil Bůh k Noemu: 16Vyjdi z archy ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů. 17Vyveď s sebou všechno živé, co je s tebou ze všeho tvorstva: ptactvo, dobytek a všechny plazy pohybující se na zemi; ať se na zemi hemží, rozplodí se a rozmnoží se na zemi. 18A Noe vyšel a s ním jeho synové, jeho žena i ženy jeho synů. 19Všechna zvěř, všichni plazi a všichni létavci — všechno, co se hýbe na zemi — vyšli podle svých čeledí z archy. 20Noe pak postavil Hospodinu oltář a vzal ze všeho čistého dobytka a ze všeho čistého ptactva a přinesl na oltáři zápalnou oběť. 21I ucítil Hospodin příjemnou vůni a řekl si v srdci: Již nikdy neprokleji zemi kvůli člověku
žalm Ž 34, 23. 19. 23b
23Hospodin vykoupí duše svých otroků. Nikdo z těch, kteří v něm hledají útočiště, neponese vinu. 19Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkroušeni v srdci, zachraňuje ty, kdo mají zdeptaného ducha. Nikdo z těch, kteří v něm hledají útočiště, neponese vinu.
evangelium Mt 27, 62-66
62Nazítří, to je po přípravě na svátek, se u Piláta shromáždili velekněží a farizeové 63a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že onen svůdce ještě za svého života řekl: ‚Po třech dnech vstanu. ‘ 64Rozkaž tedy, ať je do třetího dne hrob zajištěn, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých.‘ A bude poslední blud horší než ten první.“ 65Pilát jim řekl: „Máte stráž. Jděte a zabezpečte to, jak umíte.“ 66Oni pak šli a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen a postavili k němu stráž.