8. neděle po Letnicích A

Soudci

L 24, 13-35

13A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus, vzdálené sto šedesát stadií od Jeruzaléma, 14a rozmlouvali spolu o tom všem, co se přihodilo. 15A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. 16Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali. 17Řekl jim: „O jakých věcech to spolu cestou rozmlouváte? “ I zůstali stát zasmušilí. 18Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo pobývá v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!“ 19I řekl jim: „Co to je?“ Oni mu řekli: „To s Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem; 20jak ho velekněží a naši vládci vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. 21My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale přes to všechno je to už třetí den od toho, kdy se to stalo. 22Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky, 23a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ. 24A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.“ 25A on jim řekl: „Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci! 26Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“ 27A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno. 28Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál. 29Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se již nachýlil.“ I vstoupil, aby s nimi zůstal. 30A stalo se, když s nimi zaujal místo u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim. 31Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným. 32A řekli si spolu: „Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“ 33A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi, 34a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi. 35A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.

1 Sa 3, 1-20

1Chlapec Samuel sloužil Hospodinu v přítomnosti Élího. V oněch dnech bylo Hospodinovo slovo vzácné a vidění nebylo obvyklé. 2V onom čase se stalo, že Élí ležel na svém místě; jeho oči už začínaly slábnout, takže neviděl. 3Boží lampa ještě nezhasla a Samuel ležel v Hospodinově chrámě, kde byla Boží truhla. 4Tehdy Hospodin zavolal Samuela a on odpověděl: Tady jsem. 5Pak běžel k Élímu a řekl: Tady jsem, volal jsi mě? On však řekl: Nevolal jsem. Vrať se a lehni si. Šel a lehl si. 6Hospodin zavolal znovu: Samueli! Samuel vstal, šel k Élímu a řekl: Tady jsem. Volal jsi mě? On však řekl: Nevolal, můj synu. Vrať se a lehni si. 7Samuel ještě neznal Hospodina a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno. 8Znovu, potřetí, zavolal Hospodin Samuela. On vstal, šel k Élímu a řekl: Tady jsem. Volal jsi mě? Vtom Élí pochopil, že chlapce volá Hospodin. 9Nato Élí Samuelovi řekl: Jdi a lehni si. A jestliže tě bude volat, řekni: Mluv, Hospodine, neboť tvůj otrok slyší. Samuel šel a lehl si na své místo. 10Potom přišel Hospodin, stál tam a zavolal jako předtím: Samueli, Samueli! Samuel řekl: Mluv, neboť tvůj otrok slyší. 11Hospodin Samuelovi řekl: Hle, učiním v Izraeli něco takového, že každému, kdo o tom uslyší, bude znít v obou uších. 12V onen den naplním na Élím všechno, co jsem promluvil proti jeho domu, od začátku až do konce. 13Oznámil jsem mu, že budu soudit jeho dům navěky za vinu, o které věděl; vždyť jeho synové proklínali Boha, ale nenapomenul je. 14Proto jsem přísahal domu Élího: Navěky nebude smířena vina domu Élího ani obětním hodem ani přídavnou obětí. 15Samuel ležel až do rána, kdy otevřel dveře Hospodinova domu. Samuel se Élímu bál vidění oznámit. 16Élí však Samuela zavolal a řekl: Samueli, můj synu. On řekl: Tady jsem. 17Řekl: Co ti to říkal? Prosím, nic přede mnou nezatajuj! Ať tak Bůh učiní tobě a ještě přidá, jestliže přede mnou zatajíš něco z toho všeho, co ti říkal. 18Samuel mu tedy všechno oznámil a nic před ním nezatajil. Élí pak řekl: On je Hospodin. Ať učiní, co je dobré v jeho očích. 19Samuel vyrůstal a Hospodin byl s ním. Žádné z jeho slov nenechal padnout na zem. 20Celý Izrael od Danu až po Beer-šebu věděl, že Samuel je věrný Hospodinův prorok.

Ž 63, 2-9. 12; R: Ž 71, 6

2Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám, má duše po tobě žízní, mé tělo po tobě touží ve vyprahlé, vyschlé, bezvodé zemi. 3Proto tě vyhlížím ve svatyni — chci hledět na tvou moc i slávu, 4neboť tvé milosrdenství je lepší než život. Mé rty tě budou oslavovat — 5tak ti budu dobrořečit po celý svůj život, ve tvém jménu budu pozvedat dlaně. 6Má duše se sytí tukem, tučnou stravou. A mé rty? Radostným křikem tě chválí má ústa. 7Když si tě připomínám na svém loži. O tobě rozjímám za nočních hlídek, 8jak jsi mi býval ku pomoci. Budu jásat ve stínu tvých křídel; 9má duše přilnula k tobě. Podpírá mě tvá pravice. 12Ale král se bude radovat v Bohu; každý, kdo při něm přísahá, se bude chlubit, ale ústa mluvící lež budou zacpána. R: 6O tebe se opírám od mateřského lůna; od života matky sis mě oddělil. Budu tě ustavičně chválit.

Ef 3, 1-12

1Z toho důvodu já, Pavel, vězeň Krista Ježíše pro vás pohany — 2pokud jste vskutku slyšeli o správě Boží milosti, jež mi pro vás byla dána, 3že mi bylo ve zjevení oznámeno tajemství, jak jsem o něm předem krátce napsal. 4Z toho můžete při čtení poznat, že rozumím tajemství Kristovu, 5které v jiných pokoleních nebylo lidem oznámeno tak, jak to nyní bylo Duchem zjeveno jeho svatým apoštolům a prorokům, 6že totiž pohané jsou spoludědicové a údy téhož těla a spoluúčastníci toho zaslíbení v Kristu Ježíši skrze evangelium, 7jehož služebníkem jsem se stal podle daru Boží milosti, která mi byla dána v souladu s působením jeho moci. 8Mně, nejmenšímu ze všech svatých, byla dána tato milost, abych zvěstoval pohanům Kristovo nevystižitelné bohatství 9a objasnil všem, jaká je správa toho tajemství od věků ukrytého v Bohu, jenž všechno stvořil. 10Skrze církev se tak nyní má stát známou vládám a autoritám v nebesích přerozmanitá Boží moudrost, 11podle odvěkého úmyslu, který uskutečnil v Kristu Ježíši, našem Pánu. 12V něm smíme otevřeně a s důvěrou skrze jeho víru přistupovat k Bohu.

srv. Mk 1, 17

Pojďte za mnou, praví Hospodin, a já z vás udělám rybáře lidí.

Mt 4, 18-22

18Když se Ježíš procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ondřeje, jak do moře vrhají kruhovou síť; byli totiž rybáři. 19Řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí. “ 20Oni hned opustili sítě a následovali ho. 21A když odtamtud poodešel, uviděl jiné dva bratry, Jakuba, syna Zebedeova, a jeho bratra Jana, jak v lodi se svým otcem Zebedeem spravují své sítě. I povolal je. 22Oni ihned opustili loď i svého otce a následovali ho.