7. neděle velikonoční C – 1. čtení Sk 16, 16-34

¹⁶Stalo se, když jsme se šli modlit, že nás potkala nějaká otrokyně, která měla věšteckého ducha a věštěním přinášela svým pánům značný zisk. ¹⁷Ta chodila za Pavlem a za námi a křičela : „Tito lidé jsou otroci Boha Nejvyššího, kteří vám zvěstují cestu záchrany.“ ¹⁸A to dělala po mnoho dní. Pavla to rozhořčilo, obrátil se na toho ducha a řekl: „Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista, abys od ní odešel!“ A v tu chvíli od ní odešel. ¹⁹Když její páni uviděli, že jim ušla naděje na zisk, chopili se Pavla a Silase a vlekli je na náměstí k představeným města. ²⁰Předvedli je před velitele a řekli: „Tito lidé pobuřují naše město. Jsou to Židé ²¹a šíří zvyky, které my nesmíme přijímat ani zachovávat, protože jsme Římané.“ ²²Také zástup proti nim povstal a velitelé z nich strhli šaty a poroučeli je bít holí. ²³Když jim vysázeli mnoho ran, uvrhli je do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je bezpečně hlídal. ²⁴Když dostal takový příkaz, uvrhl je do vnitřního vězení a pro jistotu jim dal nohy do klády. ²⁵Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpěvem oslavovali Boha a ostatní vězňové je poslouchali. ²⁶Náhle nastalo veliké zemětřesení, takže se otřásly základy vězení. Rázem se otevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta. ²⁷Když se žalářník probudil a uviděl otevřené dveře vězení, vytasil meč a chtěl se zabít, protože myslel, že vězňové uprchli. ²⁸Ale Pavel zvolal silným hlasem: „Neudělej si nic zlého! Jsme tu všichni.“ ²⁹Žalářník požádal o světlo, vtrhl dovnitř a s třesením padl před Pavla a Silase. ³⁰Vyvedl je ven a řekl: „Páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“ ³¹Oni řekli: „Uvěř v Pána Ježíše, a budeš zachráněn ty i tvůj dům.“ ³²A promluvili Pánovo slovo k němu i ke všem, kteří byli v jeho domě. ³³I ujal se jich v tu noční hodinu, vymyl jim rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho domácí. ³⁴Pak je zavedl do domu, prostřel stůl a s celým svým domem se radoval, že uvěřil Bohu.