Úterý po 7. neděli po svátku Umučení sv. Jana Křtitele II

Tt 1, 10-2, 1

10Neboť je mnoho nepoddajných, prázdných mluvků a svůdců, obzvláště těch ze Židů. 11Těm je třeba zacpávat ústa, neboť rozvracejí celé rodiny, když pro hanebný zisk učí, co by neměli. 12Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: ‚Kréťané byli vždycky lháři, zlá zvěř, líná břicha.‘ 13Toto svědectví je pravdivé. Z toho důvodu je přísně kárej, aby byli zdraví ve víře 14a nedbali na židovské báje a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy. 15Čistým je vše čisté. Avšak poskvrněným a nevěřícím nic není čisté, ale je poskvrněná jak jejich mysl, tak svědomí. 16Vyznávají, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají. Jsou ohavní a neposlušní a nezpůsobilí k jakémukoli dobrému skutku. 1Ty však mluv, co náleží k zdravému učení.

Ž 43, 1-5

1Zjednej mi právo, Bože, a veď mou při. Vytrhni mě od nemilosrdných pohanů, od lidí podlých a zvrácených. 2Vždyť ty jsi, Bože, má záštita. Proč jsi mě odvrhl? Proč mám chodit v nářku, utlačován nepřítelem? 3Sešli své světlo a svou pravdu, ty ať mě vedou a přivedou na tvou svatou horu, do tvých příbytků. 4Přistoupím k Božímu oltáři, k Bohu, své jásavé radosti, a budu ti vzdávat chválu na lyru, Bože, můj Bože! 5Proč jsi tak skleslá, má duše, proč jsi ve mně tak rozrušená? Jen čekej na Boha — vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti, za svého Boha.

J 6, 69

69My jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, ten Svatý Boží.

L 22, 67-70

Staršovstvo lidu, velekněží a učitelé Zákona 67říkali: „Řekni nám, jsi-li ty Kristus.“ Řekl jim: „Řeknu-li vám to, zajisté neuvěříte. 68Zeptám-li se, zajisté mi neodpovíte. 69Od této chvíle však bude ‚Syn člověka sedět na pravici Moci Boží‘. “ 70Všichni řekli: „Ty tedy jsi Syn Boží?“ On jim řekl: „Vy říkáte, že Já jsem.“ 71Oni řekli: „Nač ještě potřebujeme svědectví? Vždyť jsme to sami slyšeli z jeho úst.“