Sobota po 3. neděli po Umučení Jana Křtitele II
Dt 14, 22-29
22Jistě dávej desátek ze vší úrody svého semena, to, co přináší pole, rok co rok. 23Na místě, které on vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, jez před Hospodinem, svým Bohem, desátek ze svého obilí, z nového vína a oleje a z prvorozených svého skotu a bravu, aby ses naučil bát Hospodina, svého Boha, po všechny dny. 24Když by cesta byla pro tebe dlouhá, takže bys nebyl schopen to donést, protože místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby si tam učinil jméno, je od tebe daleko a protože ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal, 25proměň to ve stříbro, vezmi zabalené stříbro s sebou, jdi na místo, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí 26a dej stříbro za všechno, po čem tvá duše touží, za skot a brav, víno a pivo, za cokoliv, co si přeje tvá duše. Tam jez před Hospodinem, svým Bohem, a raduj se ty i tvá rodina. 27Lévijce, který je ve tvých branách, nezanedbávej, protože s tebou nemá podíl ani dědictví. 28Vždy po třetím roce přines celý desátek ze své úrody toho roku a zanech je ve svých branách. 29Ať přijde Lévijec, protože s tebou nemá podíl a dědictví, i příchozí, sirotek a vdova, kteří jsou ve tvých branách, a nechť jedí a nasytí se, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal v každém díle tvých rukou, které konáš.
Ž 97, 7-12
7Budou zahanbeni všichni, kdo slouží modlám, ti, kdo se chlubí nicotnostmi. Jemu se klanějí všechny božské bytosti. 8Sijón to slyší a raduje se, dcery judské jásají nad tvými soudy, Hospodine. 9Neboť ty, Hospodine, jsi nejvyšší nade vší zemí, velmi převyšuješ všechny božské bytosti. 10Kdo milujete Hospodina, mějte v nenávisti zlo. On střeží duše svých věrných a vysvobozuje je z ruky ničemů. 11Pro spravedlivého je zaseto světlo a radost těm, kdo jsou přímého srdce. 12Radujte se, spravedliví, v Hospodinu! Vzdejte chválu jeho svatému jménu!
1K 9, 13-18
13Nevíte, že ti, kdo konají chrámovou službu, jedí z pokrmů chrámu, a ti, kdo slouží při oltáři, mají s oltářem podíl na obětech? 14Tak i Pán nařídil, aby ti, kteří evangelium zvěstují, z evangelia žili. 15Já jsem však nic z toho nevyužil. A toto jsem nenapsal, aby se tak stalo při mně; neboť pro mne by bylo lepší zemřít, než aby někdo zmařil mou chloubu. 16Když hlásám evangelium, není to má chlouba; je to pro mne nutnost, a běda mi, kdybych ho nehlásal. 17Pokud to činím z vlastního popudu, mám odměnu, pokud ne, je mi svěřeno správcovství. 18Co je mi tedy odměnou? To, abych při službě předkládal evangelium zdarma, abych nevyužil svého práva, které mám v evangeliu.
srov. Sk 4, 36-37
36Také Josef, který byl apoštoly nazván Barnabáš, což v překladu znamená ‚syn potěšení‘, Levita, rodem z Kypru, 37měl pole, které prodal, peníze přinesl a položil k nohám apoštolů.
L 12, 32-34
32Neboj se, malé stádečko, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. 33Prodejte svůj majetek a dejte almužnu. Udělejte si měšce, které nevetšejí, nevyčerpatelný poklad v nebesích, kde nepřichází zloděj ani neničí mol. 34Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“