Úterý po 1. neděli po svátku Umučení sv. Jana Křtitele II

1P 1, 13-21

13Proto přepásejte bedra své mysli, buďte střízliví, dokonale upněte svou naději k milosti, která je vám přinášena ve zjevení Ježíše Krista. 14Jako poslušné děti se nepřizpůsobujte dřívějším žádostem, jako když jste byli v nevědomosti, 15ale podle toho Svatého, který vás povolal, se i vy staňte svatými v celém svém způsobu života. 16Vždyť je napsáno: ‚Buďte svatí, neboť já jsem svatý.‘ 17Jestliže vzýváte jako Otce toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho skutků, prožijte v bázni čas svého přebývání v cizině. 18Víte, že ze svého marného způsobu života, zděděného po otcích, jste byli vykoupeni ne pomíjejícími věcmi, stříbrem nebo zlatem, 19nýbrž drahou krví Krista jako beránka bez vady a bez poskvrny. 20On byl předem poznán před založením světa a byl na konci časů zjeven pro vás, 21kteří skrze něho věříte v Boha, jenž ho probudil z mrtvých a dal mu slávu, takže vaše víra i naděje se upíná k Bohu.

Ž 103, 1-3. 8-13

1Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a celé mé nitro jeho svatému jménu! 2Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a nezapomínej, co vše vykonal. 3On odpouští všechny tvé viny, on uzdravuje všechny tvé nemoci. 8Soucitný a milostivý je Hospodin, pomalý k hněvu a velkého milosrdenství. 9Nebude se pořád přít a nebude se hněvat věčně. 10Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám podle našich provinění. 11Vždyť jak vysoko jsou nebesa nad zemí, tak mocné je jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí. 12Jak daleko je východ od západu, tak od nás vzdálil naše přestoupení. 13Jako má otec soucit se svými syny, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

srov. L 16, 16; Mt 10, 16

16Zákon a Proroci až do Jana; od té chvíle se zvěstuje Boží království a každý je do něho naléhavě zván.

16„Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a prostí jako holubice.

L 16, 1-8

1Ježíš učedníkům říkal: „Byl jeden bohatý člověk, který měl správce, a ten byl u něho obviněn, že rozhazuje jeho majetek. 2Zavolal ho a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? Vydej počet ze svého správcovství, neboť dále nemůžeš být správcem.‘ 3Správce si řekl: ‚Co budu dělat, když mi můj pán odnímá správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím. 4Vím, co udělám, aby mne přijali do svých domů, až budu zbaven správcovství.‘ 5A zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl prvnímu: ‚Kolik dlužíš mému pánovi?‘ 6On řekl: ‚Sto věder oleje.‘ Řekl mu: ‚Vezmi svůj úpis, rychle sedni a napiš padesát.‘ 7Pak řekl druhému: ‚Ty dlužíš kolik?‘ On řekl: ‚Sto měr pšenice.‘ Říká mu: ‚Vezmi svůj úpis a napiš osmdesát.‘ 8A pán pochválil nepoctivého správce, že jednal rozumně. Neboť synové tohoto věku jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla.