Čtvrtek po 8. neděli po Letnicích II

1Sa 24, 2-13. 17-23

2Stalo se, že když se Saul vrátil z pronásledování Pelištejců, oznámili mu: Hle, David je v pustině Én-gedí. 3Saul vzal tři tisíce mužů vybraných z celého Izraele a vydal se hledat Davida a jeho muže směrem ke Kozorožčím skalám. 4Když došel k ovčím ohradám u cesty, byla tam jeskyně. Saul do ní vstoupil, aby si ulevil. David se svými muži seděl vzadu v jeskyni. 5Davidovi muži mu řekli: Hle, toto je den, o kterém ti Hospodin řekl: Hle, vydám tvého nepřítele do tvé ruky. Učiň mu to, co se ti líbí. David vstal a potají odřízl okraj Saulova pláště. 6Potom se však stalo, že Davida trápilo svědomí kvůli tomu, že odřízl okraj Saulova pláště. 7Svým mužům řekl: Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, abych učinil něco takového svému pánu, Hospodinovu pomazanému, a vztáhl na něj ruku, neboť je to Hospodinův pomazaný. 8Těmito slovy David bránil svým mužům a nedovolil jim povstat proti Saulovi. Saul vstal, vyšel z jeskyně a šel svou cestou. 9Potom vstal i David, vyšel z jeskyně a volal za Saulem: Můj pane a králi. Když se za ním Saul ohlédl, poklekl s tváří k zemi a klaněl se. 10Nato David Saulovi řekl: Proč posloucháš slova těch, kdo říkají: Hle, David usiluje o tvé zlo? 11Hle, tvé oči v tento den viděly, že tě Hospodin dnes vydal v jeskyni do mé ruky. Říkali mi, abych tě zabil, ale slitoval jsem se nad tebou; řekl jsem: Nevztáhnu ruku na svého pána, neboť je to Hospodinův pomazaný. 12Otče můj, pohleď a podívej se na okraj svého pláště v mé ruce. Když jsem odřízl okraj tvého pláště a nezabil tě, hleď se přesvědčit, že na mé ruce není zlo ani přestoupení. Nezhřešil jsem proti tobě, ale ty číháš na můj život, abys mě o něj připravil. 13Ať Hospodin soudí mezi mnou a tebou! Ať mě Hospodin pomstí na tobě, ale má ruka proti tobě nebude. 17Stalo se, že když David domluvil tato slova k Saulovi, Saul řekl: Je to tvůj hlas, můj synu Davide? Pak Saul pozvedl svůj hlas a rozplakal se. 18Řekl Davidovi: Jsi spravedlivější nežli já, neboť jsi mi způsobil dobro, zatímco já jsem ti působil zlo. 19Dnes jsi dokázal, že jsi se mnou jednal dobře: Když mě Hospodin vydal do tvé ruky, nezabils mě. 20Vždyť najde-li někdo svého nepřítele, propustí ho v dobrém? Ať ti odplatí Hospodin dobrem za to, co jsi mi dnes učinil. 21Nyní vím, že opravdu budeš kralovat a izraelské království ve tvé ruce obstojí. 22Proto mi nyní přísahej při Hospodinu, že nevyhladíš mé potomstvo po mně a nevyhladíš mé jméno z domu mého otce. 23David Saulovi přísahal. Pak Saul odešel do svého paláce a David se svými muži šel do pevnosti.

Ž 57, 2-4. 6. 11

2Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se nade mnou! Vždyť má duše hledá útočiště v tobě! Hledám útočiště ve stínu tvých křídel, dokud nepomine zkáza. 3Volám k Bohu nejvyššímu, k Bohu, který jedná v můj prospěch. 4Pošle z nebe a zachrání mě, zahanbí ty, kdo po mně šlapou. Bůh pošle své milosrdenství a svou věrnost. 6Vyvyš se nad nebesa, Bože! Tvá sláva ať je po vší zemi. 11protože tvé milosrdenství je velké, sahá až k nebesům, a až do oblak tvá věrnost.

srov. 1J 4, 16b

16Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.

L 10, 25-37

25A hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: „Učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?“ 26On mu řekl: „Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“ 27On odpověděl: „ Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého. “ 28Řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“ 29On se však chtěl ospravedlnit, a řekl Ježíšovi: „A kdo je můj bližní?“ 30Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli. 31Náhodou sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho. 32Podobně se tam objevil i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu. 33Ale jeden Samařan na své cestě přišel k němu, a když ho uviděl, byl pohnut soucitem. 34Přistoupil, na jeho rány nalil olej a víno a obvázal je, položil ho na svého mezka, zavezl do hostince a postaral se o něj. 35Druhého dne vyjmul dva denáry, dal je hostinskému a řekl: ‚Postarej se o něj, a co bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se budu vracet.‘ 36Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“ 37On řekl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“