Pátek po 10. neděli po Letnicích II

2Pa 10, 1-4. 15-19

1Rechabeám šel do Šekemu, neboť do Šekemu přišel celý Izrael, aby ho ustanovili králem. 2Když se to Jarobeám, syn Nebatův, doslechl, byl ještě v Egyptě, kam utekl před králem Šalomounem. Jarobeám se vrátil z Egypta. 3Poslali pro něj a zavolali ho. Jarobeám přišel s celým Izraelem a promluvili k Rechabeámovi: 4Tvůj otec učinil naše jho těžkým. Ty nyní ulehči tvrdou otročinu svého otce a jeho těžké jho, které na nás vložil, a budeme ti sloužit. 15Král nevyslyšel lid, neboť nastal zvrat od Boha, aby Hospodin naplnil své slovo, které promluvil prostřednictvím Achijáše Šíloského k Jarobeámovi, synu Nebatovu. 16Když celý Izrael viděl, že je král nevyslyšel, odpověděl lid králi: Jaký máme podíl v Davidovi? Nemáme dědictví v synu Jišajovu! Každý ke svým stanům, Izraeli! Nyní hleď na svůj dům, Davide! A celý Izrael šel ke svým stanům. 17Nad syny Izraele, kteří sídlili v judských městech, nad těmi však kraloval Rechabeám. 18Král Rechabeám poslal Hadoráma, který byl nad nucenými pracemi, ale synové Izraele na něj házeli kamení, takže zemřel. Král Rechabeám honem vystoupil na vůz a utekl do Jeruzaléma. 19Tak se Izrael vzbouřil proti domu Davidovu, jak je tomu dodnes.

Ž 106, 6-7. 19-22

6Zhřešili jsme jako naši otcové, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně. 7Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy, nepřipomínali si tvé hojné milosrdenství, byli vzpurní při moři, při moři Rákosovém. 19Na Chorébu udělali tele a klaněli se lité modle. 20Zaměnili svou Slávu za zpodobení býka, který žere trávu. 21Zapomněli na Boha, svého zachránce, který učinil v Egyptě veliké věci, 22divy v zemi Chámově, hrůzu vzbuzující činy u Rákosového moře.

srov. Ž 43, 3

3Sešli své světlo a svou pravdu, ty ať mě vedou a přivedou na tvou svatou horu, do tvých příbytků.

L 11, 46-54

46On řekl: „I vám zákoníkům běda, neboť zatěžujete lidi neúnosnými břemeny a sami se těch břemen ani jedním svým prstem nedotýkáte. 47Běda vám, protože stavíte pomníky prorokům, které vaši otcové zabili. 48Tak dosvědčujete skutky svých otců a souhlasíte s nimi; neboť oni proroky zabili, vy jim budujete pomníky. 49Proto také pravila Boží moudrost: Pošlu k nim proroky a apoštoly; z nich některé zabijí a jiné budou pronásledovat, 50aby byla od tohoto pokolení vyžádána krev všech proroků, prolitá od založení světa, 51od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a domem Božím. Ano, pravím vám, bude vyžádána od tohoto pokolení. 52Běda vám zákoníkům, protože jste vzali klíč poznání; sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vstoupit, jste v tom zabránili.“ 53Když odtamtud vyšel, začali na něho učitelé Zákona a farizeové zle dotírat a vyptávat se na mnohé věci 54a číhali na něho, aby ho chytili za slovo.