Pátek po 4. neděli po Letnicích II.
Dt 18, 1-8
1Lévijští kněží, celý kmen Léviho, ať nemá podíl a dědictví s Izraelem. Ať jedí ohnivé oběti Hospodina, jeho dědictví. 2Ať nemá dědictví uprostřed svých bratří. Hospodin je jeho dědictvím, jak mu řekl. 3Toto je to, na co mají kněží právo od lidu, od těch, kdo obětují oběti, ať býka či ovci: Knězi se dá plec, čelisti a žaludek. 4Prvotinu svého obilí, nového vína a oleje i prvotinu stříže ze svých ovcí dej jemu. 5Vždyť jej Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech tvých kmenů, aby stál po všechny dny a sloužil v Hospodinově jménu on i jeho synové. 6Když přijde Lévijec z některé ze tvých bran, z celého Izraele, kde pobýval, na místo, které Hospodin vyvolí, (může přijít zcela podle touhy své duše), 7ať koná bohoslužbu ve jménu Hospodina, svého Boha, jako všichni jeho bratři Lévijci, kteří stojí a slouží před Hospodinem. 8Ať požívají všichni stejný díl, bez ohledu na zisk z prodeje otcovského dědictví.
Ž 16, 3-8
3Co se týče svatých, kteří jsou na zemi: Ti jsou vznešení. Mám v nich velké zalíbení. 4Bolesti si rozmnožují ti, kdo běhají za jinými bohy. Těm jejich krvavé úlitby nepřinesu. Jejich jména si ani nevezmu na rty. 5Hospodin je můj výtečný podíl a můj kalich; ty sám držíš můj los. 6Vyměřovací provazce mi padly na rozkošných místech. Ano, připadlo mi nádherné dědictví. 7Budu dobrořečit Hospodinu, který mi radí. I v noci mě kázní mé svědomí. 8Stále si stavím Hospodina před sebe. Když je mi po pravici, nepadnu.
srov. Mt 21, 32a
32Neboť Jan k vám přišel cestou spravedlnosti, ale neuvěřili jste mu. Celníci a nevěstky mu však uvěřili.
L 7, 24b-35
24Ježíš začal říkat zástupům o Janovi: „Co jste vyšli spatřit do pustiny? Třtinu zmítanou větrem? 25Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Hle, ti, kdo nosí nádherné šaty a žijí v přepychu, jsou v královských palácích. 26Nebo co jste vyšli uvidět? Proroka? Ano, pravím vám, a více než proroka. 27To je ten, o němž je napsáno: ‚Hle, posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou.‘ 28Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší prorok než Jan Křtitel; avšak ten nejmenší v Božím království je větší než on. 29A všechen lid, který ho slyšel, i celníci uznali Boha za spravedlivého tím, že se dali pokřtít Janovým křtem. 30Farizeové a zákoníci odmítli Boží radu pro sebe, když se nedali od něho pokřtít.“ 31„K čemu tedy přirovnám lidi tohoto pokolení? Komu jsou podobni? 32Jsou podobni dětem, které sedí na tržišti, volají na sebe a říkají: ‚Pískali jsme vám, a netancovali jste; naříkali jsme, a neplakali jste.‘ 33Neboť přišel Jan Křtitel, nejedl chléb ani nepil víno, a říkáte: ‚Má démona.‘ 34Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkáte: ‚Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!‘ 35Ale moudrost je ospravedlněna všemi svými dětmi.“