Čtvrtek po 3. neděli velikonoční II.

Sk 9, 1-9

1Saul stále ještě soptil hrozbami a dychtil po zabíjení Pánových učedníků. Přišel k veleknězi 2a vyžádal si od něho dopisy pro synagogy v Damašku, aby mohl stoupence té Cesty, muže i ženy, jestliže tam nějaké najde, přivést spoutané do Jeruzaléma. 3I stalo se, když byl na cestě a blížil se k Damašku, že ho náhle ozářilo světlo z nebe. 4Padl na zem a uslyšel hlas, který mu říkal: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“ 5Řekl: „Kdo jsi, Pane?“ On odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. 6Těžko (je) ti vzpínat se proti bodcům.“ (Saul) se třásl a děsil se. Řekl: „Pane, co chceš, abych učinil?“ A Pán mu (odpověděl): „ Vstaň, jdi do města a tam ti bude řečeno, co máš dělat.“ 7Muži, kteří s ním cestovali, stáli oněmělí; slyšeli sice hlas, ale nikoho neviděli. 8Saul vstal ze země, ale když otevřel oči, nic neviděl. Vzali ho za ruce a dovedli do Damašku. 9Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil.

Ž 27, 1-2. 6

1Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, koho bych se lekal? 2Když se ke mně přiblížili zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, moji protivníci a nepřátelé, sami klopýtli a padli. 6A teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků, budu zpívat a opěvovat Hospodina.

Kristus vstal z mrtvých, on, který stvořil svět a ve svém milosrdenství spasil lidi.

J 6, 16-21

16Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři, 17nastoupili do lodi a plavili se na druhou stranu moře do Kafarnaum. Již se setmělo, a Ježíš k nim ještě nepřišel. 18Moře se začalo vzdouvat, protože vál silný vítr. 19Když ujeli asi dvacet pět nebo třicet stadií, uviděli Ježíše kráčet po moři a blížit se k lodi, a ulekli se. 20On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se.“ 21Chtěli jej vzít do lodi, a hned se loď ocitla u břehu, ke kterému jeli.