Úterý po 3. neděli velikonoční II.
Sk 8, 9-17
9Ve městě však byl již dříve nějaký muž jménem Šimon, který provozoval magii a ohromoval samařský národ; říkal o sobě, že je někdo veliký. 10Všichni od nejmenšího do největšího mu věnovali pozornost a říkali: „Tento člověk je ta moc Boží, která se nazývá Veliká.“ 11Věnovali mu pozornost proto, že je dlouhý čas ohromoval svou magií. 12Když však uvěřili Filipovi, který jim zvěstoval evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se pokřtít muži i ženy. 13Dokonce sám Šimon uvěřil, byl pokřtěn a držel se Filipa. Když viděl, jak se dějí veliká znamení a mocné činy, velmi nad tím žasl. 14Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana. 15Oni tam sestoupili a pomodlili se za ně, aby dostali Ducha Svatého, 16neboť ještě na nikoho z nich nepadl; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. 17Potom na ně vkládali ruce a oni dostávali Ducha Svatého.
Ž 68, 2-5. 21. 29
2Povstane Bůh a jeho nepřátelé se rozprchnou, ti, kdo ho nenávidí, před ním utečou. 3Odvaneš je jako pomíjivý dým. Jako taje vosk před ohněm, tak zhynou ničemové před Bohem. 4Avšak spravedliví se budou radovat a veselit před Bohem, budou radostně jásat. 5Zpívejte Bohu, opěvujte jeho jméno! Navršte cestu tomu, kdo jede pustinami! Hospodin je jeho jméno, jásejte před ním! 21Tento Bůh je nám Bohem, který vytrhuje. Hospodin je Pánem i končin smrti. 29Tvůj Bůh ti přikázal, abys byl silný. Potvrď, Bože, to, co pro nás děláš,
srov. J 3, 16
16Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
J 5, 31-47
31„Svědčím-li já sám o sobě, není mé svědectví pravé. 32Je jiný, kdo o mně svědčí, a vím, že svědectví, které o mně vydává, je pravdivé. 33Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví Pravdě. 34Já sice nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli zachráněni. 35On byl lampou hořící a zářící, a vám se zachtělo zaradovat se na chvíli v jeho světle. 36Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec. 37A sám Otec, který mne poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste neviděli jeho podobu 38a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal. 39Zkoumáte Písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život, a právě ona svědčí o mně. 40Ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život.“ 41„Slávu od lidí nepřijímám. 42Ale vím o vás, že v sobě nemáte lásku k Bohu. 43Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu, toho přijmete. 44Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného Boha, nehledáte? 45Nemyslete si, že já vás budu obviňovat u Otce; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož doufáte. 46Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste mně, protože on psal o mně. 47Nevěříte-li jeho zápisům, jak uvěříte mým výrokům?“