Pátek po 2. neděli velikonoční II.

Sk 4, 23-31

23Když Petr a Jan byli propuštěni, přišli mezi své a oznámili, co jim řekli velekněží a starší. 24Když to uslyšeli, jednomyslně pozdvihli hlas k Bohu a řekli: „Panovníku, ty, který jsi učinil nebe i zemi i moře a vše, co je v nich, 25ty jsi skrze Ducha Svatého ústy svého služebníka, našeho otce Davida, řekl: ‚Proč zuří národy a lidé zamýšlejí marné věci? 26Králové země se postavili a vládcové se shromáždili společně proti Pánu a proti jeho Kristu.‘ 27V tomto městě se opravdu sešli Herodes a Pontius Pilát spolu s národy i s lidem Izraele proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal, 28aby učinili, co tvá ruka a tvůj úradek předem určily, že se má stát. 29A nyní, Pane, pohleď na jejich hrozby a dej svým otrokům se vší smělostí mluvit tvé slovo; 30vztahuj svou ruku k tomu, aby se dála uzdravení, znamení a divy skrze jméno tvého svatého služebníka Ježíše.“ 31Když se pomodlili, zatřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem Svatým a směle mluvili Boží slovo.

Ž 2, 1-2. 7-8. 10-11. 12d

1Proč se bouří národy, proč lidé přemítají o prázdných věcech? 2Srocují se králové světa a mocnáři se spolu radí proti Hospodinu a proti jeho pomazanému. 7Přednesu Hospodinovo ustanovení. Řekl mi: Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. 8Požádej mě a dám ti národy do dědictví. Tvým vlastnictvím budou i končiny země. 10Nuže, králové, jednejte rozumně! Soudcové země, dejte si poradit! 11Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním! 12 Blahoslavení jsou všichni, kdo v něm hledají útočiště.

srov. J 3, 29a

29Ženich je ten, kdo má nevěstu.

J 3, 22-30

22Potom přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. 23Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni. 24Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení. 25Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem nastal spor o očišťování. 26Přišli k Janovi a řekli mu: „Rabbi, ten, který byl s tebou za Jordánem a o němž jsi vydal svědectví, hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.“ 27Jan odpověděl: „Člověk si nemůže vzít nic, není-li mu to dáno z nebe. 28Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: ‚Já nejsem Mesiáš,‘ ale ‚Jsem poslán před ním.‘ 29Ženich je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna. 30On musí růst, já však se menšit.“