Pondělí po 2. neděli velikonoční II.

Sk 2, 41-47

41Ti, kteří radostně přijali jeho slovo, byli pokřtěni a toho dne bylo přidáno asi tři tisíce duší. 42Vytrvale zůstávali v učení apoštolů a ve společenství, v lámání chleba a modlitbách. 43Každé duše se zmocňoval strach; skrze apoštoly se v Jeruzalémě dálo mnoho divů a znamení a na všech byl veliký strach. 44Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné. 45Prodávali svá zboží a majetky a dělili je mezi všechny, jak kdo potřeboval. 46Denně zůstávali jednomyslně v chrámě, po domech lámali chléb a přijímali pokrm s veselím a prostotou srdce. 47Chválili Boha a byli oblíbeni u všeho lidu. A Pán k jejich společenství denně přidával ty, kteří byli zachraňováni.

Ž 27, 1. 4. 7-9a

1Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, koho bych se lekal? 4O jedno jsem Hospodina žádal, to jedno jsem hledal: Abych přebýval v domě Hospodinově po všechny dny svého života, abych mohl hledět na Hospodinovu nádheru a abych mohl přemítat v jeho chrámu. 7Slyš, Hospodine, když hlasitě volám, smiluj se nade mnou a odpověz mi! 8Ohledně tebe svému srdci připomínám slova: Hledejte mou tvář! A já tvou tvář hledám, Hospodine! 9Neskrývej přede mnou svou tvář.

srov. J 1, 12

12Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno.

J 1, 35-42

35Druhého dne tam Jan opět stál se dvěma ze svých učedníků. 36Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, Beránek Boží!“ 37Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. 38Ježíš se otočil, a když uviděl, že jdou za ním, řekl jim: „Co hledáte?“ A oni mu řekli: „Rabbi“, což se překládá ‚Učiteli‘, „kde bydlíš? “ 39Řekl jim: „Pojďte a uvidíte. “ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a zůstali ten den u něho. Bylo kolem čtvrté hodiny odpoledne. 40Jeden z těch dvou, kteří to uslyšeli od Jana a připojili se k němu, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. 41Ten nalezl nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: „ Nalezli jsme Mesiáše“ (což je v překladu: Kristus). 42Přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něho pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Jonášův; budeš se jmenovat Kéfas“ (což se překládá Petr).