Středa po 4. neděli v době postní II.
Gn 32, 23-33
23Té noci Jákob vstal, vzal své dvě ženy a své dvě služky i svých jedenáct chlapců a přešel brod v Jaboku. 24Vzal je a převedl je přes potok a převedl všechno, co měl. 25Pak Jákob zůstal sám a zápasil s ním nějaký muž až do východu jitřenky. 26Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, a Jákobovi se vykloubil kyčelní kloub, když s ním zápasil. 27Pak muž řekl: Pusť mě, neboť vyšla jitřenka. Jákob odpověděl: Nepustím tě, pokud mi nepožehnáš. 28I řekl mu: Jaké je tvé jméno? Odpověděl: Jákob. 29Nato řekl: Tvé jméno již nebude Jákob, ale Izrael. Protože jsi zápasil s Bohem i s lidmi a obstál jsi. 30Jákob se ještě vyptával: Oznam mi prosím své jméno. On řekl: Nač to, že se vyptáváš na mé jméno? A požehnal mu tam. 31Jákob to místo pojmenoval Peníel, neboť řekl: Viděl jsem Boha tváří v tvář a můj život byl zachráněn. 32Vycházelo mu slunce, když procházel Penúel; ale byl kulhavý kvůli své kyčli. 33Proto synové Izraelovi až dodnes nejedí šlachu, která je nad kyčelním kloubem, protože udeřil Jákoba do kyčelního kloubu, do té šlachy.
Ž 119, 105-112
105Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. 106Přísahal jsem — a také to splním — že budu dbát na tvá spravedlivá nařízení. 107Byl jsem velmi pokořen, Hospodine, obživ mě podle svého slova. 108Kéž laskavě přijmeš dobrovolné oběti mých úst, Hospodine, nauč mě svým nařízením! 109Stále vystavuji svůj život nebezpečí, na tvůj zákon nezapomínám. 110Ničemové mi nastražili past; od tvých přikázání jsem však nezbloudil. 111Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci. 112Uložil jsem si v srdci, že budu navěky a důsledně plnit tvá ustanovení.
Př 24, 3-6
3Dům se vybuduje moudrostí, upevní se rozumností 4a skrze poznání naplní se pokoje všelijakým vzácným a příjemným majetkem. 5Moudrý muž je víc než silák, rozumný člověk je víc než mocný; 6proto veď válku se strategií, záchrana je v množství rádců.
Ž 119, 37
37Odvracej mé oči, abych nehleděl na klam; na své cestě mě obživ.
Mt 7, 13-20
13„Vejděte těsnou branou, protože široká je brána a prostorná cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. 14Jak těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“ 15„ Mějte se na pozoru před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. 16Po jejich ovoci je poznáte. Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? 17Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale prohnilý strom nese špatné ovoce. 18Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré ovoce. 19Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a hozen do ohně. 20Poznáte je tedy po jejich ovoci.“