Čtvrtek po 2. neděli v době postní II.
Gn 16, 1-15
1Sáraj, Abramova žena, mu nerodila. Měla však egyptskou otrokyni jménem Hagar. 2Sáraj řekla Abramovi: Hle, Hospodin mi zabránil rodit. Vejdi prosím k mé otrokyni, snad budu mít dítě z ní. Abram Sáraj uposlechl. 3Abramova žena Sáraj tedy na konci desíti let Abramova pobývání v kenaanské zemi vzala svou otrokyni, Egypťanku Hagar, a dala ji svému muži Abramovi za ženu. 4Vešel k Hagar a ta otěhotněla. Když viděla, že otěhotněla, přestala si své paní vážit. 5Sáraj pak řekla Abramovi: Ty můžeš za mé příkoří! Já jsem ti dala do klína svou otrokyni, a když viděla, že otěhotněla, přestala si mě vážit. Ať Hospodin vykoná soud mezi mnou a tebou. 6Abram Sáraji odpověděl: Vždyť tvá otrokyně je ve tvé moci, nalož s ní, jak uznáš za správné. Sáraj ji pak pokořovala tak, že od ní Hagar utekla. 7Hospodinův anděl ji nalezl v pustině u vodního pramene, u pramene na cestě do Šúru, 8a řekl: Hagaro, otrokyně Sáraje, odkud jsi přišla a kam jdeš? Odpověděla: Utíkám od své paní Sáraje. 9Hospodinův anděl jí řekl: Navrať se ke své paní a pokoř se pod její ruku. 10A Hospodinův anděl jí řekl: Velice rozmnožím tvé potomstvo, takže pro množství nebude moci být spočítáno. 11Dále jí Hospodinův anděl řekl: Hle, jsi těhotná a porodíš syna; dáš mu jméno Izmael, protože Hospodin naslouchal tvému soužení. 12Bude to člověk jako divoký osel, jeho ruka bude proti všem a ruka všech bude proti němu. Usídlí se naproti všem svým bratřím. 13Hagar dala Hospodinu, který k ní promluvil, jméno: Ty jsi Bůh vidění. Neboť si řekla: Což jsem zde také nepohlédla za tím, kdo mě uviděl? 14Proto se ta studna nazývá Bér-lachaj-rói. Ta je mezi Kádešem a Beredem. 15Pak Hagar porodila Abramovi syna a Abram svého syna, kterého porodila Hagar, pojmenoval Izmael.
Ž 119, 49-56
49Pamatuj na slovo ke svému otroku, jímž jsi ve mně vzbudil naději. 50Útěchou v mém soužení mi je, že mi tvé slovo navrací život. 51Domýšlivci se mi hrozně posmívají; od tvého zákona se neodvrátím. 52Připomínám si tvá odvěká nařízení, Hospodine, a nacházím útěchu. 53Přepadá mě vztek kvůli ničemům, kteří opouštějí tvůj zákon. 54Tvá ustanovení byla mými písněmi v domě, kde jsem hostem. 55V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, a zachovávám tvůj zákon. 56Tak tomu se mnou bylo, protože jsem střežil tvá přikázání.
Př 6, 20-29
20Můj synu, střež příkaz svého otce, nezavrhuj poučení své matky. 21Přivaž si je nastálo ke svému srdci, připoutej si je ke krku. 22Když budeš chodit, povede tě; když budeš ležet, bude tě chránit a když se probudíš, zaujme tvou pozornost. 23Vždyť příkaz je lampou, poučení světlem, pokárání a naučení cestou života, 24aby tě ochránily před zlou ženou, před úlisným jazykem cizinky. 25Nebuď ve svém srdci žádostiv po její kráse, ať se tě nezmocní svými víčky, 26protože za prostitutku je jen bochník chleba, ale vdaná žena loví tvůj vzácný život. 27Cožpak si může někdo shrnout oheň do klína, a nespálit si oděv? 28Zdalipak může někdo chodit po řeřavém uhlí, a nespálit si nohy? 29Tak je tomu s tím, kdo vchází k ženě svého bližního; kdokoliv se jí dotkne, nezůstane bez trestu.
srov. J 5, 44
44Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného Boha, nehledáte?
Mt 6, 1-6
1„ Dávejte si pozor, abyste nekonali svou spravedlnost před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce, který je v nebesích.“ 2„Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj to před sebou, jak to činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu. 3Ale když ty dáváš almužnu, ať tvá levice nepozná, co činí pravice, 4aby tvá almužna zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.“ 5„A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, stojíce v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu. 6Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, zavři za sebou dveře a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.