Pondělí po 1. neděli v době postní II.

Gn 2, 18-25

18I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc jako jeho protějšek. 19Hospodin Bůh vytvořil ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. A jak člověk každou živou duši nazval, takové bylo její jméno. 20A člověk pojmenoval všechen dobytek a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř, ale pro člověka se nenalezla pomoc jako jeho protějšek. 21Hospodin Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek, a zatímco spal, vzal jedno z jeho žeber a to místo uzavřel masem. 22A Hospodin Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku. 23Člověk řekl: Teď je to kost z mých kostí a maso z mého masa! Bude se nazývat ženou, protože byla vzata z muže. 24Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne ke své ženě a budou jedno tělo. 25A oba, člověk i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.

Ž 1, 1-6

1Blahoslavený je muž, který nežije podle rady ničemů, na cestě hříšníků se nezastaví a v zasedání posměvačů neusedne, 2ale oblíbil si Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. 3Bude jako strom zasazený u přívodů vody, který ve svůj čas přináší ovoce a listí mu neopadává a vše, co dělá, se daří. 4Ne tak ničemové. Ti jsou jako plevy odvívané větrem. 5Proto ničemové na soudu neobstojí, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých. 6Cestu spravedlivých totiž Hospodin zná, cesta ničemů se ztrácí.

Př 1, 1a. 20-33

1Přísloví izraelského krále Šalomouna 20Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá svůj hlas. 21Volá na nároží rušných ulic, u vchodů do bran, ve městě pronáší svou řeč: 22Dokdy budou prostoduší milovat prostoduchost, posměvači si budou libovat v posmívání a hlupáci budou nenávidět poznání? 23Obraťte se, když vás kárám! Hle, vyleji na vás svého ducha, dám vám poznat svá slova. 24Protože jsem volala, ale odmítali jste, vztahovala jsem svou ruku, ale nikdo nedával pozor, 25nevšímali jste si žádné mé rady a mému pokárání jste se nepodvolili, 26také já se budu vysmívat vaší pohromě, posmívat se, když přijde to, čeho se strachujete, 27když jako ničivá bouře přijde to, čeho se strachujete a vaše pohroma jako vichřice, když na vás přijde soužení a strast. 28Tehdy mě budou volat, ale neodpovím, budou mě usilovně hledat, ale nenaleznou mě. 29Protože nenáviděli poznání a nezvolili si bázeň před Hospodinem, 30nepodvolili se mé radě a odvrhli každé moje pokárání, 31budou jíst ovoce své cesty, nasytí se svými radami. 32Vždyť odvrácení prostoduchých je zabije, bezstarostnost hlupáků je zahubí. 33Ale kdo mě poslouchá, bude přebývat v bezpečí, bude bezstarostný, beze strachu ze zla.

srov. Mt 5, 12a

12Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích;

Mt 5, 1-12a

1Když Ježíš spatřil zástupy, vystoupil na horu. A když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. 2Otevřel ústa a učil je: 3„Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království Nebes. 4Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. 5Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi do dědictví. 6Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. 7Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. 8Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha. 9Blahoslavení ti, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni Božími syny. 10Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království Nebes. 11Když vás budou tupit a pronásledovat a mluvit proti vám lživě všecko zlé kvůli mně, jste blahoslavení. 12Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích;