Pátek 5. postního týdne II.

1. čtení Ex 12, 21-27d

21Mojžíš svolal všechny izraelské starší a řekl jim: Vyberte si a vezměte jehně po svých rodinách a zabijte velikonoční oběť. 22Vezmete svazek yzopu, namočíte do krve v misce a z krve v misce nanesete na nadpraží a na obě veřeje. A nikdo z vás ať nevyjde ze dveří svého domu až do rána. 23Když bude Hospodin procházet, aby postihl Egypt, a uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích, pomine Hospodin ty dveře a nedovolí ničiteli vstoupit do vašeho domu, aby vás postihl. 24Tuto věc budeš zachovávat jako ustanovení pro sebe a pro své syny až navěky. 25Až vejdete do země, kterou vám dá Hospodin tak, jak prohlásil, budete zachovávat tuto službu. 26A až se vás vaši synové budou ptát, co pro vás tato služba znamená, 27odpovíte: To je velikonoční oběť Hospodinu, který pominul domy synů Izraele v Egyptě, když postihl Egypťany a naše domy uchránil.

srov. Ž 105, 26-27. 36-37. 43. 1-2. 5. 8

26Poslal Mojžíše, svého otroka, a Árona, kterého si vyvolil. 27Předložili jim záležitosti jeho znamení a divů v Chámově zemi. 36Pobil v jejich zemi vše prvorozené — prvotinu veškeré jejich síly. 37Své však vyvedl se stříbrem a zlatem a nikdo z jeho kmenů nebyl vyčerpaný. 43A tak s veselím vyvedl svůj lid, s jásotem své vyvolené, 1Vzdávejte chválu Hospodinu! Vzývejte jeho jméno! Oznamujte mezi národy jeho činy! 2Zpívejte mu, opěvujte ho, přemýšlejte o všech jeho divech! 5Pamatujte na divy, které vykonal, na jeho znamení, na rozsudky jeho úst, 8Navěky pamatuje na svou smlouvu, na slovo, které přikázal tisíci pokolení.

2. čtení 2Pa 30, 15-23

15Čtrnáctého dne druhého měsíce zabíjeli velikonoční oběti. Kněží a lévité byli zahanbeni; posvětili se a přinesli do Hospodinova domu zápalné oběti. 16Stáli na svém místě podle nařízení pro ně, podle zákona Mojžíše, muže Božího. Kněží kropili krví převzatou od lévijců. 17Protože ve shromáždění byli mnozí, kteří se neposvětili, lévijci zabíjeli velikonoční oběti pro všechny nečisté, aby je posvětili Hospodinu. 18Většina lidu totiž, mnozí z Efrajima, Manasesa, Isachara a Zabulóna, se neočistili, a nejedli velikonoční oběť tak, jak je psáno. Ale Chizkijáš se za ně modlil slovy: Ať dobrotivý Hospodin daruje smíření 19každému, kdo zaměřil své srdce na hledání Boha, Hospodina, Boha svých otců, ačkoliv není čist podle očišťování platného pro svatyni. 20Hospodin Chizkijáše vyslyšel a uzdravil lid. 21Synové Izraele, kteří se nacházeli v Jeruzalémě, slavili svátek nekvašených chlebů po sedm dní s velikou radostí. Lévité a kněží chválili Hospodina den co den se silnými nástroji Hospodina. 22Chizkijáš promluvil k srdci všech lévijců, kteří byli velmi zruční ve službě Hospodinu, aby jedli sváteční oběti po sedm dní, obětovali pokojné oběti a chválili Hospodina, Boha svých otců. 23Celé shromáždění se dohodlo slavit dalších sedm dní. A tak slavili svátek dalších sedm dní.

srov. Ž 106, 6. 21-22. 8. 4-5. 1

6Zhřešili jsme jako naši otcové, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně. 21Zapomněli na Boha, svého zachránce, který učinil v Egyptě veliké věci, 22divy v zemi Chámově, hrůzu vzbuzující činy u Rákosového moře. 8Ale on je zachránil pro své jméno, aby dal poznat svou udatnost. 4Rozpomeň se na mě, Hospodine, pro přízeň ke svému lidu, navštiv mě svou spásou, 5abych viděl dobro tvých vyvolených, abych se radoval radostí tvého národa, abych se chlubil tvým dědictvím.1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!

3. čtení Ex 24, 1-8

1Hospodin Mojžíšovi řekl: Vystup k Hospodinu, ty a Áron, Nádab a Abíhú a sedmdesát ze starších Izraele, a budete se klanět zpovzdálí. 2Jen Mojžíš sám přistoupí k Hospodinu. Ostatní nepřistoupí a lid s ním nevyjde nahoru. 3Mojžíš přišel a vyprávěl lidu všechna Hospodinova slova a všechna nařízení. Všechen lid jednohlasně odpověděl a řekl: Všechna slova, která Hospodin promluvil, budeme plnit. 4Mojžíš zapsal všechna Hospodinova slova. Časně ráno vstal, postavil oltář pod horou a dvanáct posvátných sloupů za dvanáct kmenů Izraele. 5A poslal mládence ze synů Izraele, a ti přinesli zápalné oběti a obětovali Hospodinu býčky jako pokojné oběti. 6Mojžíš vzal polovinu krve a nalil do mís a polovinou krve pokropil oltář. 7Potom vzal knihu smlouvy a přečetl lidu. Ten řekl: Všechno, co Hospodin promluvil, budeme plnit a poslouchat. 8Mojžíš vzal krev, pokropil lid a řekl: Hle, krev smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel podle všech těchto slov.

srov. He 9, 19-20. 22b. 11a-c. 12

19Neboť když Mojžíš pověděl všemu lidu každé nařízení podle Zákona, vzal krev telat a kozlů s vodou a se šarlatovou vlnou a s yzopem, pokropil samu knihu Zákona i všechen lid 20se slovy: Toto je ‚krev smlouvy, kterou vám přikázal Bůh‘. 22Bez vylití krve není odpuštění. 11Ale když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukama udělaný 12vešel ne skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev jednou provždy do svatyně, když získal věčné vykoupení.

4. čtení Iz 42, 1-9

1Hle, můj otrok, kterého budu pevně držet, můj vyvolený, jehož si má duše oblíbila. Vložil jsem na něj svého Ducha, a přinese právo národům. 2Nebude křičet ani se pozdvihovat ani nebude venku slyšet jeho hlas. 3Nalomenou třtinu nezlomí a hasnoucí knot neuhasí, bude vynášet pravdivý soud. 4Nezemdlí ani se nenalomí, dokud neustanoví v zemi právo. I ostrovy budou očekávat na jeho zákon. 5Toto praví Bůh, Hospodin, jenž stvořil nebesa a roztahuje je, rozprostírá zemi i to, co na ní vzchází, který dává dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí: 6Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopím tě za ruku. Budu tě opatrovat a dám tě za smlouvu lidu a za světlo národů, 7abys otevřel oči slepé a vyvedl z vězení vězně — z žaláře ty, kdo pobývají v temnotě. 8Já jsem Hospodin, to je mé jméno, a svou slávu jinému nedám, ani svou chválu modlám. 9Ty první věci — hle — přišly. A nové oznamuji: Dříve než budou vzcházet, ohlásím je vám.

srov. Ž 22, 17a-b. 15-16b. 20. 24-26. 28

17Obklíčili mě psi, roj zlovolníků mě obklopil, 15Rozlévám se jak voda a všechny mé kosti se uvolňují. Mé srdce je jako vosk, rozpustilo se v mém nitru. 16Jak hliněný střep vyschla má síla, jazyk se mi lepí na patro, 20Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj, má sílo, pospěš mi na pomoc! 24Vy, kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Veškeré potomstvo Jákobovo, ctěte ho! Třeste se před ním, všechno potomstvo Izraelovo! 25Neboť nepohrdl a neopovrhl trápením zkroušeného, neskryl před ním svou tvář. Když k němu volal, vyslyšel ho. 26Od tebe pochází má chvála ve velikém shromáždění, své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí. 28Všechny končiny země se rozpomenou a obrátí se k Hospodinu. Všechny čeledi národů se budou klanět před tvojí tváří.