Pátek posledního týdne po Zjevení II.

Kaz 12, 1-8. 13-14

1Pamatuj na svého stvořitele ve dnech svého jinošství, dříve nežli přijdou zlé dny a dorazí léta, o kterých řekneš: Nemám v nich zalíbení; 2dříve nežli ztemní slunce a světlo, měsíc a hvězdy, a vrátí se mračna po dešti; 3v den, kdy se budou strachem třást strážci domu a udatní muži se budou křivit, mlečky přestanou pracovat, protože ubyly, a ty kdo se dívají skrze průduchy, budou temné 4a zavřou se dveře do ulice, až se ztiší zvuk mlýnu. Bude se vstávat za hlasu ptactva a všechny popěvky budou přidušeny. 5Lidé se budou bát i výšek a postrachu na cestě; rozkvete mandlovník, kobylka se sotva povleče a kapara už nebude působit. Vždyť člověk se ubírá do svého věčného domu a ulicí budou obcházet ti, kdo naříkají. 6Dříve nežli se přetrhne stříbrný provaz a praskne zlatá mísa, bude roztříštěn džbán nad zřídlem a zlomí se kolo u studny. 7Až se navrátí prach na zem tak, jak dříve byl, a duch se navrátí k Bohu, který jej dal. 8Marnost všech marností, řekl ten kazatel, všechno je to marnost. 13Slovo na závěr všeho, co bylo řečeno: Boha se boj a jeho příkazy zachovávej, protože toto se týká každého člověka. 14Vždyť Bůh každé dílo přivede na soud se vším, co je skryto, ať dobrým nebo zlým.

Ž 19, 8a-b. 9c-d. 10-15

8Hospodinův zákon je ryzí, obnovuje duši. 9 Hospodinův příkaz je vytříbený, dává očím světlo. 10Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinova rozhodnutí jsou spolehlivá i spravedlivá. 11Jsou žádoucnější než zlato, než množství ryzího zlata. Jsou sladší než med, med tekoucí z plástve. 12Ano, tvůj otrok se jimi nechává varovat, dbát na ně přináší hojnou odměnu. 13Kdo rozpozná pochybení? Zbav mě těch skrytých 14a zdržuj svého otroka i od těch troufalých, aby mě neopanovaly. Pak budu ryzí a prost velikého přestoupení. 15Kéž jsou ti příjemná slova mých úst, stejně jako rozjímání mého srdce, Hospodine, má skálo a můj vykupiteli!

srov. L 21, 36

36Bděte a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Syna člověka.“

Mk 13, 28-31

28„Od fíkovníku se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko. 29Tak i vy, když uvidíte, že se tyto věci dějí, vězte, že je to blízko, přede dveřmi. 30Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane. 31Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou.“