3. neděle po svátku Umučení sv. Jana Křtitele A

Iz 11, 10-16

10I stane se v onen den, že na kořen Jišajův, který bude stát jako korouhev národů, se budou dotazovat pohané. Jeho místo odpočinku bude sláva. 11I stane se v onen den, že Panovník podruhé přiloží svou ruku, aby získal ostatek svého lidu, který zůstal v Asýrii, v Egyptě, v Patrósu, v Kúši, v Élamu, v Šineáru, v Chamátu a na mořských ostrovech. 12Pozdvihne korouhev k národům a posbírá zapuzené z Izraele, shromáždí rozptýlené z Judy ode čtyř stran země. 13Efrajimova žárlivost odstoupí a Judovi nevraživci budou odňati; Efrajim nebude závidět Judovi a Juda nebude nevražit na Efrajima. 14A vletí na rameno Pelištejců na západě, společně oloupí syny východu. K Edómu a Moábu dosáhne jejich moc, synové Amónovi jim budou poddáni. 15Hospodin zasvětí záliv egyptského moře zkáze a v prudkosti svého dechu zamává rukou nad Řekou, rozbije ji na sedm potoků tak, že se tam bude chodit jen v sandálech. 16A bude silnice pro ostatek jeho lidu, který zůstane v Asýrii, tak jako byla pro Izrael v den, kdy vyšel z egyptské země.

Ž 132, 11. 13-14. 17-18; R: Ž 126, 3a

11Hospodin přísahal Davidovi věrnost, neodvrátí se od ní: Dosadím na tvůj trůn z plodu tvých beder.13Hospodin totiž vyvolil Sijón, zatoužil mít jej za sídlo. 14Toto je místo mého odpočinku až navěky, tady budu sídlit, neboť po něm toužím. 17Tam dám vyrůst Davidovu rohu, připravím lampu svému pomazanému. 18Jeho nepřátele obléknu hanbou, ale na něm rozkvete jeho koruna. R: 3Hospodin s námi učinil velké věci

1 Tm 1, 12-17

12Děkuji tomu, který mne posilnil, Kristu Ježíši, našemu Pánu, že mě uznal za spolehlivého a ustanovil ke službě, 13ačkoli jsem byl předtím rouhač, pronásledovatel a násilník. Došel jsem však milosrdenství, protože jsem to činil z nevědomosti v nevěře. 14A tím hojněji se projevila milost našeho Pána s vírou a láskou, která je v Kristu Ježíši. 15Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného přijetí: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Z nich jsem já první, 16avšak proto jsem došel milosrdenství, aby Kristus Ježíš na mně prvním ukázal veškerou svou trpělivost jako příklad pro ty, kdo v něho budou věřit k životu věčnému. 17Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému moudrému Bohu čest a sláva na věky věků. Amen.

srov. J 3, 16-17

16„Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn.

L 9, 18-22

18I stalo se, když se Ježíš o samotě modlil a když s ním byli jeho učedníci, že se jich otázal: „Za koho mne zástupy pokládají?“ 19Oni odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní říkají, že vstal některý z dávných proroků.“ 20Řekl jim: „Za koho mne pokládáte vy?“ Petr odpověděl: „ Za Božího Pomazaného. “ 21Důrazně jim přikázal, aby to nikomu neříkali, 22a řekl: „Syn člověka musí mnoho vytrpět, být zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, být zabit a třetího dne být vzkříšen. “