7. neděle po Letnicích A

Jozue

J 20, 11-18

11Marie stála venku před hrobem a plakala. Jak plakala, naklonila se do hrobu 12a uviděla dva anděly v bílém rouchu sedící na místě, kde leželo Ježíšovo tělo; jednoho u hlavy a druhého u nohou. 13A ti jí řekli: „Ženo, proč pláčeš?“ Řekla jim: „Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.“ 14Když to řekla, otočila se dozadu a uviděla tam stát Ježíše; nevěděla však, že je to Ježíš. 15Ježíš jí řekl: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona mu v domnění, že je to zahradník, řekla: „Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já si ho vezmu.“ 16Ježíš jí řekl: „Marie!“ Ona se otočila a hebrejsky mu řekla: „Rabbuni“, což znamená ‚Učiteli‘. 17Ježíš jí řekl: „Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke svému Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: ‚Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu.‘“ 18Marie Magdalská šla a zvěstovala učedníkům: „ Viděla jsem Pána“, a oznámila jim to, co jí řekl.

Joz 4, 1-9

1I stalo se, jakmile prošel celý národ Jordánem, že Hospodin řekl Jozuovi: 2Vyberte si z lidu dvanáct mužů, po jednom muži z každého kmene, 3a přikažte jim: Vyneste si odsud zprostřed Jordánu, ze stanoviště, kde pevně stály nohy kněží, dvanáct kamenů. Vezmete je s sebou a ponecháte je v tábořišti, ve kterém se na noc utáboříte. 4Jozue tedy svolal těch dvanáct mužů, které určil ze synů Izraele, po jednom muži z každého kmene. 5Jozue jim řekl: Projděte před truhlou Hospodina, svého Boha, doprostřed Jordánu a vyzdvihněte si pro vás každý na rameno jeden kámen podle počtu kmenů synů Izraele, 6aby to bylo znamením uprostřed vás. Neboť vaši synové se zítra zeptají: K čemu máte tyto kameny? 7Tehdy jim povíte, jak ustoupily vody Jordánu před truhlou Hospodinovy smlouvy, když procházela Jordánem. Jordánské vody ustoupily a tyto kameny zůstanou na památku pro syny Izraele až na věky. 8Synové Izraele tedy učinili tak, jak Jozue přikázal, a vynesli dvanáct kamenů zprostřed Jordánu, jak to Hospodin vyhlásil před Jozuem, podle počtu kmenů synů Izraele, vzali si je s sebou do tábořiště a ponechali je tam. 9Jozue postavil dvanáct kamenů uprostřed Jordánu na stanovišti nohou kněží nesoucích truhlu smlouvy. Zůstaly tam až do tohoto dne.

Ž 78, 3-7. 52. 55

3Co jsme slýchali a pochopili a o čem nám naši otcové vyprávěli, 4nezatajíme jejich synům. Budoucí generaci budeme vypravovat o Hospodinových chvályhodných skutcích, o jeho síle a jeho divech, které učinil. 5Ustanovil svědectví v Jákobovi, v Izraeli vydal zákon a přikázal našim otcům, aby s ním seznamovali své syny, 6aby ho poznalo budoucí pokolení — synové, kteří se jim narodí. Ti povstanou a budou to vyprávět svým synům, 7aby složili svou důvěru v Boha, nezapomínali na Boží činy, jeho příkazy střežili 52Svůj lid však vyvedl jako ovce, jako stádo je vedl pustinou. 55Vyhnal před nimi pohanské národy, rozměřil provazcem jejich dědičné podíly a usadil v jejich stanech izraelské kmeny.

Ř 3, 29-31

29Nebo je snad Bůh pouze Bohem Židů? Není i Bohem pohanů? Ano, i pohanů! 30Vždyť je přece jeden Bůh, který ospravedlní obřezané z víry a neobřezané skrze víru. 31Rušíme tedy vírou Zákon? Naprosto ne! Naopak, Zákon potvrzujeme.

L 13, 29

29A přijdou mnozí od východu i západu, od severu i jihu a budou stolovat v Božím království.

L 13, 22-30

22A procházel městy a vesnicemi, učil a pokračoval v cestě do Jeruzaléma. 23Kdosi mu řekl: „Pane, je jen málo těch, kteří jsou zachraňováni? “ On jim řekl: 24„Usilujte vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni. 25V tu chvíli, když by hospodář vstal a zavřel dveře, a vy byste zůstali stát venku, začali tlouci na dveře a říkat: ‚Pane, otevři nám‘, on vám odpoví: ‚Neznám vás a nevím, odkud jste.‘ 26Tehdy začnete říkat: ‚Jedli jsme před tebou i pili a na našich ulicích jsi učil.‘ 27A on vám řekne: ‚ Neznám vás a nevím, odkud jste. Odstupte ode mne všichni činitelé nepravosti! ‘ 28Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba a všechny proroky v Božím království, ale vás vyženou ven. 29A přijdou mnozí od východu i západu, od severu i jihu a budou stolovat v Božím království. 30A hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední.“