6. neděle velikonoční A

J 21, 1-14

1Ježíš se opět zjevil učedníkům u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: 2Šimon Petr, Tomáš zvaný Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a další dva z jeho učedníků byli spolu. 3Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby. “ Řekli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli a vstoupili do lodi. Ale oné noci neulovili nic. 4Když nastalo jitro, postavil se Ježíš na pobřeží, ale učedníci nevěděli, že je to on. 5Ježíš jim řekl: „Děti, máte něco k jídlu? “ Odpověděli mu: „Ne.“ 6On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi a naleznete.“ Hodili ji tedy a už ji nemohli utáhnout pro spoustu ryb. 7Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je Pán.“ Když Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, převázal si plášť, neboť byl nahý, a vrhl se do moře. 8Ostatní učedníci přijeli na lodi, neboť nebyli od země daleko, jen asi dvě stě loktů, a vlekli síť plnou ryb. 9Když vystoupili na zem, uviděli žhavé uhlí a na něm položenou rybu a chléb. 10Ježíš jim řekl: „Přineste něco z těch ryb, které jste právě chytili.“ 11Šimon Petr vystoupil a vytáhl na zem síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři. I když jich bylo tak mnoho, síť se neroztrhla. 12Ježíš jim řekl: „Pojďte posnídat.“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán. 13Ježíš přistoupil, vzal chléb a dával jim; podobně i rybu. 14To se již potřetí Ježíš zjevil svým učedníkům po svém zmrtvýchvstání.

Sk 4, 8-14

8Tu jim Petr naplněn Duchem Svatým řekl: „Vůdcové lidu a starší Izraele, 9jsme-li dnes vyslýcháni pro dobrý skutek na nemocném člověku, kým že byl uzdraven, 10ať je známo vám všem a všemu lidu Izraele, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh probudil z mrtvých, v tomto jménu stojí tento člověk před vámi zdráv. 11To je ten kámen, který byl zavržen od vás stavitelů, a který se stal hlavou úhlu. 12A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.“ 13Když pozorovali Petrovu a Janovu smělost a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli; poznávali je, že bývali s Ježíšem. 14A když viděli toho uzdraveného člověka, jak tam stojí s nimi, neměli, co by na to řekli.

Ž 118, 18-19. 21-23. 28-29

18Hospodin mě přísně káznil, ale nevydal mě smrti. 19Otevřete mi brány spravedlnosti, vejdu jimi a budu vzdávat chválu Hospodinu. 21Tobě vzdávám chválu, žes mi odpověděl a stal ses mi spásou. 22Kámen, který zavrhli stavitelé, se stal hlavou úhlu. 23Bylo to od Hospodina. V našich očích je to podivuhodné. 28Ty jsi můj Bůh, budu ti vzdávat chválu. Můj Bože, budu tě vyvyšovat. 29Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!

1 K 2, 12-16

12A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval. 13O tom také mluvíme — ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, ale těmi, jimž vyučuje Duch svatý; duchovní věci vysvětlujeme duchovními slovy. 14Duševní člověk však nepřijímá věci Ducha Božího, neboť jsou mu bláznovstvím a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně. 15Duchovní člověk však posuzuje všechno a sám není od nikoho posuzován. 16Neboť kdo poznal Pánovu mysl, která mu dá porozumět? My máme mysl Kristovu.

L 24, 32

„Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“

J 14, 25-29

25„Toto jsem vám pověděl, dokud zůstávám u vás. 26Ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl. 27Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé. 28Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‚Odcházím a přijdu k vám.‘ Kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já. 29Řekl jsem vám to nyní, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.