3. neděle velikonoční A

Mk 16, 1-8a

1Když uplynula sobota, Marie Magdalská, Marie matka Jakubova a Salome nakoupily vonné látky, aby přišly a pomazaly ho. 2A časně ráno prvního dne týdne, když vyšlo slunce, přicházely k hrobce. 3A říkaly si: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?“ 4A vzhlédly a vidí, že kámen je odvalen; byl totiž velmi veliký. 5Když vstoupily do hrobky, spatřily mládence sedícího po pravé straně, oděného bílým rouchem, a vyděsily se. 6On pak jim řekl: „Neděste se. Hledáte Ježíše Nazaretského, toho ukřižovaného. Byl vzkříšen z mrtvých, není tu. Hle, místo, kam ho položili. 7Ale jděte a povězte jeho učedníkům i Petrovi: Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, tak jak vám řekl.“ 8Vyšly a utekly od hrobky;

Sk 19, 1b-7

1Pavel prošel hornatým vnitrozemím a přišel do Efesu; tam nalezl nějaké učedníky. 2Řekl jim: „Přijali jste Ducha Svatého, když jste uvěřili?“ Oni mu odpověděli: „Ne, vždyť jsme ani neslyšeli, že je Duch Svatý.“ 3Řekl: „Jak jste tedy byli pokřtěni?“ Oni řekli: „ Janovým křtem. “ 4Pavel řekl: „Jan křtil křtem pokání a říkal lidu, aby uvěřili v toho, který přijde po něm, to jest v Ježíše.“ 5Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše. 6A když na ně Pavel vložil ruce, přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky a prorokovali. 7Těch mužů bylo celkem asi dvanáct.

Ž 107, 1-3. 8-9. 42-43

1Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné! 2Tak ať řeknou Hospodinovi vykoupení, ti, které vykoupil z ruky protivníka. 3Shromáždil je ze zemí, od východu i od západu, od severu i od moře. 8Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná: 9Duši lačnou nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi. 42Přímí to vidí a radují se, ale každá podlost zavírá ústa. 43Kdo je moudrý, bude tyto věci zachovávat a porozumí Hospodinovým milosrdným činům.

He 9, 11-15

11Ale když přišel Kristus jako velekněz budoucího dobra skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukama udělaný, to jest ne z tohoto stvoření, 12vešel ne skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev jednou provždy do svatyně, když získal věčné vykoupení. 13Jestliže totiž krev kozlů a býků a popel z jalovice kropením posvěcuje znečištěné k čistotě těla, 14čím více krev Krista, který skrze věčného Ducha sebe samého obětoval neposkvrněného Bohu, očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu? 15Proto je prostředníkem nové smlouvy, aby po jeho smrti, která nastala pro vykoupení z přestoupení spáchaných za první smlouvy, přijali zaslíbení věčného dědictví ti, kdo jsou povoláni.

1 J 4, 10. 19

10V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. 19My milujeme, neboť on první miloval nás.

J 1, 29-34

29Druhého dne Jan uviděl Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa. 30Toto je ten, o němž jsem řekl: ‚Za mnou přichází muž, který je přede mnou, neboť byl dříve než já.‘ 31Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel a křtil ve vodě, aby byl zjeven Izraeli.“ 32A Jan vydal svědectví: „ Viděl jsem, jak Duch sestupoval jako holubice z nebe a zůstal na něm. 33Ani já jsem ho neznal, ale ten, kdo mne poslal křtít ve vodě, mi řekl: ‚Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí v Duchu Svatém.‘ 34A já jsem to viděl a dosvědčuji, že toto je Boží Syn.“