Středa v oktávu velikonočním

Sk 5, 12-21a

12Skrze ruce apoštolů se mezi lidem dálo mnoho znamení a divů. A všichni jednomyslně pobývali v Šalomounově sloupoví. 13Z ostatních se k nim nikdo neodvažoval připojit, ale lid je velebil. 14A ještě více věřících bylo přidáváno Pánu, množství mužů i žen, 15takže dokonce na ulice vynášeli nemocné a kladli je na lůžka a lehátka, aby na některého z nich padl aspoň Petrův stín, když tudy půjde. 16Scházelo se také množství lidí z měst okolo Jeruzaléma, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy, a ti všichni byli uzdravováni. 17Tu povstal velekněz a všichni, kteří byli s ním, totiž strana saduceů; byli naplněni žárlivostí. 18I vztáhli na apoštoly ruce a vsadili je do veřejného vězení. 19Pánův anděl však v noci otevřel dveře vězení, vyvedl je ven a řekl: 20„Jděte, postavte se v chrámě a mluvte k lidu všechna slova tohoto života. “ 21Když to uslyšeli, vešli za úsvitu do chrámu a učili.

Ž 34, 2-5. 8-9

2V každém čase budu dobrořečit Hospodinu. V mých ústech bude ustavičně jeho chvála. 3Má duše se chlubí Hospodinem. Pokorní to uslyší a budou se radovat. 4Velebte se mnou Hospodina! Vyvyšujme společně jeho jméno! 5Hledal jsem Hospodina, a odpověděl mi!, vysvobodil mě ode všeho, čeho jsem se hrozil. 8Hospodinův anděl táboří kolem těch, kdo se ho bojí, a vytrhuje je. 9Okuste a vizte, že Hospodin je dobrý. Blahoslavený je muž, který v něm hledá útočiště.

Ř 6, 3-11

3Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? 4Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života. 5Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. 6A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. 7Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. 8Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. 9A víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá; smrt nad ním už nepanuje. 10Neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu. 11Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Ž 105, 2-3

2Zpívejte Hospodinu, opěvujte ho, přemýšlejte o všech jeho divech! 3Chlubte se jeho svatým jménem! Ať se raduje srdce těch, kdo hledají Hospodina!

L 24, 13-35

13A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus, vzdálené sto šedesát stadií od Jeruzaléma, 14a rozmlouvali spolu o tom všem, co se přihodilo. 15A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. 16Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali. 17Řekl jim: „O jakých věcech to spolu cestou rozmlouváte? “ I zůstali stát zasmušilí. 18Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo pobývá v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!“ 19I řekl jim: „Co to je?“ Oni mu řekli: „To s Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem; 20jak ho velekněží a naši vládci vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. 21My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale přes to všechno je to už třetí den od toho, kdy se to stalo. 22Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky, 23a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ. 24A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.“ 25A on jim řekl: „Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci! 26Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“ 27A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno. 28Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál. 29Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se již nachýlil.“ I vstoupil, aby s nimi zůstal. 30A stalo se, když s nimi zaujal místo u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim. 31Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným. 32A řekli si spolu: „Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“ 33A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi, 34a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi. 35A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.

Pro nově pokřtěné

2 Kr 6, 1-7

1Proročtí žáci řekli Elíšovi: Hle, místo, kde pobýváme před tebou, je pro nás těsné. 2Pojďme k Jordánu, vezměme odtamtud každý jeden trám a udělejme si tam místo k bydlení. Řekl: Jděte! 3Kdosi řekl: Buď tak laskav, prosím, a pojď se svými otroky. Odpověděl: Půjdu. 4Šel tedy s nimi. Přišli k Jordánu a káceli stromy. 5I stalo se, že kdosi porážel kmen a sekera spadla do vody. Křičel: Ach, můj pane, byla půjčená! 6Muž Boží se zeptal: Kam spadla? Když mu to místo ukázal, uřízl kus dřeva, hodil ho tam a sekera vyplavala. 7Řekl: Vytáhni si ji. Vztáhl ruku a vzal si ji.

Ž 86, 12-13. 15-17

12Budu ti vzdávat chválu celým srdcem, Panovníku, můj Bože, navěky budu oslavovat tvé jméno, 13protože je nade mnou tvé velké milosrdenství. Mou duši jsi vysvobodil z nejhlubšího podsvětí. 15Ale ty jsi, Panovníku, Bůh soucitný a milostivý, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství a věrnosti. 16Pohleď na mě a smiluj se nade mnou! Dej svou sílu svému otroku, zachraň syna své služebnice! 17Učiň pro mě znamení k dobrému! Ti, kdo mě nenávidí, to uvidí a zastydí se — vždyť ty, Hospodine, mi pomůžeš a potěšíš mě!

1 K 10, 1-4

1Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem, 2všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři, 3všichni jedli týž duchovní pokrm 4a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus

2 K 1, 18-22

18Bůh je však věrný, takže naše slovo k vám není ‚ano‘ i ‚ne‘. 19Neboť Boží Syn, Ježíš Kristus, který byl mezi vámi skrze nás vyhlášen — mnou, Silvanem a Timoteem — nebyl ‚ano‘ i ‚ne‘, nýbrž v něm se uskutečnilo ‚ano‘. 20Neboť všechna Boží zaslíbení, kolik jich jen je, v něm jsou ‚ano‘. Proto je také skrze něho řečeno ‚amen‘ k slávě Bohu skrze nás. 21Ten, kdo nás upevňuje spolu s vámi v Kristu a pomazal nás, je Bůh. 22On nás také zapečetil a do našich srdcí dal Ducha jako závdavek.

Lv 19, 2

Buďte svatí, neboť já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý.

Mt 5, 44b-48

Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují, 45abyste byli syny svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. 46Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? Což i celníci nečiní totéž? 47A pozdravíte-li jen své bratry, co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané? 48Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“