Úterý v oktávu velikonočním
Sk 3, 25-4, 10
25Vy jste synové proroků a smlouvy, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: ‚A v tvém semeni budou požehnány všechny rodiny země.‘ 26Vám nejprve Bůh vzbudil svého služebníka a poslal ho, aby vám požehnal tím, že každého z vás odvrátí od vašich špatností.“ 1Když ještě mluvili k lidu, přistoupili k nim kněží, velitel chrámové stráže a saduceové 2a hněvali se, že učí lid a zvěstují v Ježíši vzkříšení z mrtvých. 3Vztáhli na ně ruce a vsadili je do vězení do druhého dne, neboť už byl večer. 4Ale mnozí z těch, kteří to slovo uslyšeli, uvěřili, a počet těch mužů vzrostl asi na pět tisíc. 5Druhý den se v Jeruzalémě shromáždili jejich vůdci, starší a učitelé Zákona, 6velekněz Annáš, Kaifáš, Jan a Alexandr a všichni, kteří byli z velekněžského rodu, 7postavili je uprostřed a začali se vyptávat: „Jakou mocí nebo v jakém jménu jste to učinili?“ 8Tu jim Petr naplněn Duchem Svatým řekl: „Vůdcové lidu a starší Izraele, 9jsme-li dnes vyslýcháni pro dobrý skutek na nemocném člověku, kým že byl uzdraven, 10ať je známo vám všem a všemu lidu Izraele, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh probudil z mrtvých, v tomto jménu stojí tento člověk před vámi zdráv.
Ž 118, 2-4. 7-9. 14-16
2Ať řekne Izrael: Jeho milosrdenství je věčné! 3Ať řekne dům Áronův: Jeho milosrdenství je věčné! 4Ať řeknou ti, kdo se bojí Hospodina: Jeho milosrdenství je věčné! 7Hospodin je se mnou, jako můj pomocník. Podívám se na ty, kdo mě nenávidí. 8Lépe je hledat útočiště v Hospodinu než spoléhat na člověka. 9Lépe je hledat útočiště v Hospodinu než spoléhat na přední muže. 14Hospodin je má síla i píseň; stal se mou spásou. 15Hlasitý jásot i vítězství jsou ve stanech spravedlivých. Hospodinova pravice vykonala mocné činy. 16Hospodinova pravice se vyvýšila, Hospodinova pravice vykonala udatné činy.
1 K 1, 4-9
4Stále za vás děkuji svému Bohu za Boží milost, která vám byla dána v Kristu Ježíši: 5Neboť v něm jste byli ve všem obohaceni, v každém slovu i v každém poznání, 6tak jak bylo mezi vámi utvrzeno svědectví Kristovo, 7takže nemáte nedostatek v žádném daru milosti a dychtivě očekáváte zjevení našeho Pána Ježíše Krista. 8On vás také bude utvrzovat až do konce, abyste byli bez úhony v den našeho Pána Ježíše Krista. 9Věrný je Bůh, skrze něhož jste byli povoláni do společenství jeho Syna Ježíše Krista, našeho Pána.
Zj 1, 18
Byl jsem mrtvý, a hle, žiji na věky věků. Amen. Mám klíče smrti i podsvětí.
Mt 28, 8-15
8Ženy rychle odešly od hrobky a se strachem i velikou radostí to běžely oznámit jeho učedníkům. 9A jak šly dát zprávu jeho učedníkům, hle, Ježíš je potkal a řekl: „Buďte pozdraveny!“ Ony přistoupily, objaly mu nohy a poklonily se mu. 10Tehdy jim Ježíš řekl: „Nebojte se! Jděte a oznamte mým bratřím, aby odešli do Galileje; tam mě uvidí.“ 11Když ženy odcházely, hle, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím všechno, co se přihodilo. 12Ti se shromáždili se staršími, poradili se a dali vojákům hodně peněz 13se slovy: „Řekněte: ‚Jeho učedníci přišli v noci, a když jsme spali, ho ukradli.‘ 14Doslechne-li se o tom vladař, my ho uchlácholíme a vás zbavíme starostí.“ 15Oni vzali peníze a učinili, jak byli poučeni. A tato zpráva je mezi Židy rozšířena až do dnešního dne.
Pro nově pokřtěné
2 Kr 5, 1-15a
1Naamán, velitel armády aramejského krále, byl před svým pánem významným a vznešeným mužem, neboť skrze něj dal Hospodin Aramejcům záchranu. Ten muž byl udatný hrdina, ale byl postižen malomocenstvím. 2Když jednou Aramejci vytáhli na loupežnou výpravu, odvedli z izraelské země mladé děvče. Sloužilo pak Naamánově ženě. 3Řeklo své paní: Kéž by se můj pán dostal před proroka, který je v Samaří. Potom by ho zbavil malomocenství. 4Naamán šel a oznámil svému pánu: To děvče z izraelské země povídalo to a to. 5Na to aramejský král řekl: Nuže, jdi, pošlu izraelskému králi dopis. Šel tedy a vzal s sebou deset talentů stříbra, šest tisíc šekelů zlata a deset proměnných rouch. 6Přinesl dopis izraelskému králi. V něm stálo toto: Až se k tobě dostane tento dopis, viz, že jsem k tobě poslal svého otroka Naamána, abys ho zbavil malomocenství. 7I stalo se, když izraelský král přečetl ten dopis, že roztrhl své roucho a řekl: Což jsem Bůh, abych usmrcoval či zachovával při životě, že tento posílá ke mně, abych zbavil člověka malomocenství? Rozvažte a pohleďte, že proti mně hledá záminku. 8I stalo se, když Elíša, muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal králi: Proč jsi roztrhl své roucho? Jen ať přijde ke mně, aby poznal, že je v Izraeli prorok. 9Když přišel Naamán se svými koňmi a s vozem, zastavil u vchodu do Elíšova domu. 10Elíša k němu poslal posla se slovy: Jdi a umyj se sedmkrát v Jordánu; tvé tělo se obnoví a budeš čistý. 11Naamán se rozhněval, odešel a řekl: Hle, říkal jsem si: Jistě vyjde, postaví se, bude vzývat jméno Hospodina, svého Boha, mávat rukou k místu a zbaví mě malomocenství. 12Což nejsou damašské řeky Abána a Parpar lepší nežli všechny vody izraelské? Cožpak jsem se nemohl umýt v nich, abych byl čist? Obrátil se a v hněvu odcházel. 13Přistoupili jeho otroci a přemlouvali ho. Říkali: Můj otče, kdyby ti prorok pověděl nějakou velkou věc, cožpak bys to neudělal? Tím spíše, když ti řekl: Umyj se a budeš čistý. 14Sestoupil tedy, ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího a jeho tělo se obnovilo a bylo jako tělo malého chlapce — byl čist. 15Pak se vrátil k muži Božímu, on a celý jeho doprovod.
Ž 34, 4-5. 6-7. 9-10
4Velebte se mnou Hospodina! Vyvyšujme společně jeho jméno! 5Hledal jsem Hospodina, a odpověděl mi!, vysvobodil mě ode všeho, čeho jsem se hrozil. 6Ti, kdo na něj hledí, budou zářit. Na jejich tvářích nebude stud. 7Tento chudý volal, a Hospodin ho vyslyšel. Zachránil ho ze všech jeho soužení.9Okuste a vizte, že Hospodin je dobrý. Blahoslavený je muž, který v něm hledá útočiště. 10Bojte se Hospodina, jeho svatí! Ti, kdo se ho bojí, netrpí nouzi.
Ř 6, 3b-4
3My všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? 4Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
Ž 106, 31
31Bylo mu to přičteno k spravedlnosti od pokolení do pokolení — až navěky.
J 5, 1-9b
1Byl židovský svátek a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma. 2V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, který má pět sloupořadí. 3V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých, kteří čekali na pohyb vody. 4Neboť Pánův anděl občas sestupoval do rybníka a vířil vodu. Kdo po zvíření vody první vstoupil do rybníka, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí. 5Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let. 6Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: „Chceš být uzdraven? “ 7Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.“ 8Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď.“ 9A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil.